11 C 189/2021-27 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 16 845,59 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 10.10.2018 mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované, zůstavitelem [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], posledně bytem [adresa žalované]. Na základě uvedené smlouvy byl právnímu předchůdci žalované poskytnut úvěr ve výši 19 600 Kč, který se zavázal splatit v celkem 23 měsíčních splátkách ve výši 966 Kč. Žalovaný na uvedený dluh uhradil celkem 3 864 Kč. Dne 18.2.2019 právní předchůdce žalované zemřel a pohledávka přešla na žalovanou. Tato skutečnost vyplývá z usnesení notářky [titul] [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne 31.8.2020, které nabylo právní moci dne 31.8.2020. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 10.10.2018 soud zjistil, že žalobkyně poskytla právnímu předchůdci žalované úvěr ve výši 19 600 Kč a tento se zavázal úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 10,99% ročně. Právní předchůdce žalované však dne [datum] zemřel. Pohledávka žalobkyně v této věci přešla na žalovanou, což vyplývá z usnesení notářky [titul] [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne 31.8.2020, které nabylo právní moci dne 31.8.2020. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 obč. z., jejíž součástí se staly Úvěrové podmínky. Právní předchůdce žalované uzavřel dne 10.10.2018 smlouvu o úvěru na částku ve výši 19 600 Kč, přičemž na uvedený úvěr uhradil částku 3 864 Kč, avšak dne [datum] zemřel. Z usnesení notářky [titul] [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne 31.8.2020, které nabylo právní moci dne 31.8.2020 vyplývá, že povinnost hradit úvěr přešla na žalovanou. Dlužná částka činí 16 845,59 Kč s příslušenstvím. Jelikož žalovaná na uvedený úvěr na základě výzvy žalobkyně neuhradila ničeho, požaduje žalobkyně přiznání částky soudní cestou. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 845,59 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Uvedené činí celkem částku 2 252 Kč.