11 C 198/2021-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 8 804,64 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 23.11.2020 mezi žalobcem a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 23.11.2020 soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 26 520 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit ve dvanácti měsíčních splátkách po 2 210 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,4% denně z dlužné částky. Z tvrzení žalobce, která žalovaný žádným způsobem nerozporoval, se pak podává, že žalovaný nezaplatil částku 6 630 Kč, představující tři splátky za měsíce prosinec 2020, leden 2021 a únor 2021 a částku 2 174,64 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 0,4 % denně z částky 6 630 Kč za dobu od splatnosti jednotlivých splátek do 22.4.2021, celkem tedy částku 8 804,64 Kč. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. 6. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný uzavřel dne 23.11.2020 smlouvu o zápůjčce a tomuto byla zapůjčena částka 26 520 Kč, vznikla mu podle smlouvy o zápůjčce povinnost zapůjčenou částku vrátit. Protože žalovaný nezaplatil žalobci splátky splatné v prosinci 2020, lednu 2021 a únoru 2021 po 2 210 Kč, dluží tomuto částku 6 630 Kč a na smluvní pokutě částku 2 174,64 Kč, celkem tedy částku 8 804,64 Kč. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 8 804,64 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a jednoho tzv. půlúkonu ve výši 750 Kč realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 976,5 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.