CS · EN DE FR brzy

11 C 204/2018-1018 — Okresní soud Plzeň-jih

ECLI: ECLI:CZ:OSPJ:2021:11.C.204.2018.1
Datum: 2021-03-25
Předmět: Žaloba o nahrazení projevu vůle
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 12 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 z. č. 229/1991 Sb.", "§ 6 z. č. 503/2012 Sb.", "§ 17 z. č. 229/1991 Sb.", "§ 2 z. č. 139/2002 Sb.", "§ vy
["náhradní pozemek""peněžité plnění""pozemkový úřad""spoluvlastnictví""věcná břemena""zastavení řízení""znalecký posudek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: Žaloba o nahrazení projevu vůle. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 12 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 (229/1991 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 26.6.2018 domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu specifikovaných pozemků s odůvodněním, že jsou podle ustanovení zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen„ zákon o půdě“) osobami oprávněnými k bezúplatnému převodu jiného pozemku ve vlastnictví státu, popř. k poskytnutí finanční náhrady podle tohoto zákona, které se podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) tohoto zákona nevydávají, a to na základě rozhodnutí [stát. instituce], Pozemkového úřadu, č.j.: PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 24.11.1998, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 5.3.1999, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 12.3.1999, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 20.4.1999, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 18.1.2000, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 7.3.2000, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 19.9.2000, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 19.9.2000, PÚ [číslo], k.ú. [část obce] ze dne 14.12.2000, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 9.7.2001, PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 9.7.2001, PÚ [číslo], k.ú. [část obce] a [obec], ze dne 6.3.2002 a rozhodnutí [stát. instituce] – Pozemkového úřadu Praha, č.j. PÚ [číslo], k.ú. [část obce], ze dne 15.11.2011 (dále společně jen„ Rozhodnutí“). Žalobkyně tento nárok na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu nabyly od právního předchůdce žalobkyň otce [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a zemř. [datum]. Žalovaná rozhodovala o vydání či nevydání pozemků odňatých právním předchůdcům žalobkyň po dobu 19 let. Po tuto dobu evidovala nárok každé z žalobkyň v nesprávné výši 60 869 Kč. Žalovaná nechala žalobkyně podepsat prohlášení, že jim nelze vydat náhradní pozemky, v důsledku čehož si žalobkyně nechaly od žalované vyplatit finanční náhradu každá ve výši 56 958 Kč. Výplatou této částky došlo k částečnému vypořádání restitučního nároku žalobkyň. Po částečném uspokojení žalobkyň eviduje žalovaná restituční nárok každé z žalobkyň ve výši 3 911 Kč. 2. Žalobkyně jsou přesvědčeny o tom, že žalovaná dlouhodobě porušuje svoji zákonnou povinnost evidovat nároky restituentů ve správné výši a tyto nároky záměrně mnohonásobně podhodnocuje. Žalovaná přitom přinejmenším od roku 2008 ví o existenci dobové územně plánovací dokumentace, kterou v případě vybraných restituentů získává od Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a využívá ji k ocenění jejich restitučních nároků. Jelikož je však toto ocenění pro žalovanou nevýhodné, nečiní tak pro všechny restituenty, ale selektivně jen pro některé vybrané. To vše navzdory její zákonné povinnosti evidovat restituční nároky ve správné výši a navzdory již ustálené soudní judikatuře, která dobovou územně plánovací dokumentaci považuje za primární kritérium pro určení výše restitučního nároku. 3. Žalobkyně se proto obrátily na žalovanou, aby jejich restituční nárok zaevidovala tímto způsobem a ve správné výši. Zároveň se žalobkyně přihlásily do veřejné nabídky o hodnotnější pozemek, aby uspokojily svůj nárok alespoň částečně ve výši, která jim skutečně náleží. Vycházely přitom ze znaleckého posudku znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], [titul], dle kterého je hodnota restitučního nároku každé ze žalobkyň 738 774 Kč namísto žalovanou tvrzených 3 911 Kč. Žalovaná však opravu ocenění nároku žalobkyň odmítla a přihlášky žalobkyň do veřejné nabídky zneplatnila z důvodu nedostatečné výše jejich nároku. Za jediný prostředek proti svévoli žalované je proto dle žalobkyň podání této žaloby. 4. Žalobkyně odkázaly na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2009 sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, dle kterého nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné, a nemůže těmito těžkostmi – ať už jsou jakéhokoliv charakteru – odůvodňovat nedostatky ve svém postupu. Nelze tolerovat takový postup žalované, jímž směřuje k převodu pozemků na jiné subjekty, a osoby oprávněné tak nutí k přijetí finančního plnění namísto vydání náhradních pozemků. Jediný způsob, jak se osoby oprávněné mohou domoci splnění svého nároku, je právě podání žaloby na uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků. 5. Žalobkyně požadovaly k vydání pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [obec] [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] [obec], [územní celek], parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. [obec], [územní celek]. Žalobkyně následně podáním ze dne 6.9.2018 vzaly žalobu zpět v rozsahu požadavku na vydání části pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] a navrhly rozšíření žaloby o pozemky č. parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] [územní celek]. Návrhu na změnu žaloby bylo usnesením soudu ze dne 12.11.2018 vyhověno. Podáním ze dne 2.5.2019 vzaly žalobkyně žalobu zpět v rozsahu, ve kterém požadovaly vydání pozemků č. parc. [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec]. V tomto rozsahu bylo řízení usnesením soudu ze dne 9.8.2019 zastaveno. Žalobkyně dále vzaly žalobu zpět v rozsahu, ve kterém se domáhaly vydání pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]. 6. Žalovaná se ve věci vyjádřila a uvedla, že trvá na tom, že nároky žalobkyň byly oceněny řádně a správně. Žalovaná nemůže souhlasit s tím, že kterýkoli restituent i s nulovým nárokem může kdykoli přijít s tím, že jeho nárok nebyl oceněn správně a domáhat se dalšího plnění. Žalobkyně se až do roku 2018 nijak neohradily vůči svým restitučním nárokům navzdory tomu, že dle jejich názoru má být údajně restituční nárok podstatně vyšší. Žalovaná je toho názoru, že z hlediska právní jistoty je nárok na přecenění nároku promlčen. Žalovaná dále zdůraznila záměrnou účelovost série žalob žalobkyň a dalších členů jejich rodiny, které tyto podávají za účelem opatřit si pozemky k následnému výraznému finančnímu zhodnocení. V dalším odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 1782/16, dle kterého cena náhradních pozemků má být ekvivalentem ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán, nelze počítat s navýšením ceny v důsledku zastavění pozemku po přechodu na stát bez přičinění původního vlastníka. Cílem restitučního zákona je částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd, nikoli je napravit. Účelem zákona je dále dosažení zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu a úprava vlastnických vztahů k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova. Těžko lze předpokládat, že by tento účel byl schopen plnit žalobce s bydlištěm v [země]. Žalovaná dále poukázala na to, že nebyly splněny podmínky pro podání žaloby, kterými jsou dle rozhodnutí vyšších soudů 1) dlouhodobá aktivní, leč marná snaha oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a 2) kvalifikovaný nezákonný postup žalované vůči této osobě. Žalovaná popřela, že by z její strany došlo k liknavému a svévolnému postupu. Žalovaná eviduje, že do data podání žaloby, tj. do 26.6.2018, se žalobkyně účastnily veřejných nabídek pouze dvakrát (dne 23.4.2018 a 12.6.2018). Po dobu 16 let tedy žalobkyně vůči výši svých restitučních nároků zcela ničeho nenamítaly, nezajímaly se o ně, a hlavně se aktivně nezúčastňovaly veřejných nabídek, které představují zákonem předvídaný způsob převedení pozemků. 7. Ohledně pozemků navržených k převodu pak žalovaná uvedla, že žalobkyně se domáhají převodu pozemků, jejichž převod je vyloučen, nebo pozemků, které nejsou k převodu vhodné. V případě pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], není tento pozemek vhodný k převodu, neboť tvoří rezervu státních pozemků a tento pozemek je tudíž blokován pro pozemkové úpravy. Přes pozemek také vede frekventovaná nezpevněná místní komunikace k čistírně odpadních vod, kde se nachází i krytá odpadní jímka. Jak je patrné i z přiložených mapových podkladů, přes pozemek je navíc vedeno nadzemní elektrické vedení. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], není dle tvrzení žalované rovněž vhodný k převodu, neboť tvoří rezervu státních pozemků a tento je tudíž blokován pro pozemkové úpravy. Pozemek je rovněž dotčen věcným břemenem zřizování a provozování vedení. Jak je patrné i z přiložených mapových podkladů, přes pozemek je navíc vedeno nadzemní elektrické vedení. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], není vhodný k převodu, neboť tvoří rezervu státních pozemků a tento pozemek je tudíž blokován pro pozemkové úpravy. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], je omezen v převodu, neboť do části tohoto pozemku zasahuje komunikace. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] [obec], [územní celek], není vhodný k převodu, neboť tento pozemek je nutné zachovat pro minimální výměru státní půdy, která bude v budoucnu využita na realizaci společných zařízení pozemkových úprav. Přes pozemek rovněž prochází vo

Citovaná ustanovení

§ 2 (139/2002 Sb.)§ 11 (229/1991 Sb.)§ 13 (229/1991 Sb.)§ 17 (229/1991 Sb.)§ 6 (503/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.