11 C 283/2021-15 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o poskytnutí úvěru uzavřené dne 21.11.2014 mezi žalovanou a žalobkyní, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr za účelem koupě zboží ve výši 8 008 Kč a dále úvěrový rámec (revolvingový úvěr) s možností průběžného čerpání, ze kterého žalovaná vyčerpala ke dni 21.11.2014 částku 54 456,30 Kč. Žalovaná se podle úvěrové smlouvy zavázala splácet měsíčně částku 933 Kč a dále částku 5% z dlužné částky vyčerpaného úvěru, minimálně 500 Kč, obojí vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti a žalobkyně proto odstoupila od úvěrové smlouvy dopisem ze dne 23.4.2021. Dluh žalované ke dni 31.5.2021 činil částku 12 642,04 Kč. Protože žalovaná úvěr nesplatila, žalobkyně se obrátila se svým nárokem k soudu. Z této částky žalovaná do dne podání žaloby ničeho neuhradila. Žalované byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu [obec a číslo]. Žalovaná doručované písemnosti osobně převzala. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 21.11.2014 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr na koupi zboží ve výši 8 008 Kč a dále úvěrový rámec, z něhož žalovaná postupně vyčerpala částku ve výši 54 456,30 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit. Žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy dopisem ze dne 23.4.2021. Dluh žalované ke dni 31.5.2021 činil částku 12 642,04 Kč. Po odstoupení od smlouvy žalovaná uhradila částku 1 200 Kč, která byla započtena na jistinu dluhu. Protože žalovaná úvěr ve zbylé části nesplatila, žalobkyně se obrátila se svým nárokem k soudu. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 obč. z., jejíž součástí se staly úvěrové podmínky. Jelikož žalovaná uzavřela dne 21.11.2014 smlouvu o úvěru, čerpala a řádně nesplácela úvěr, vznikla jí podle ust. § 2395 povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit. Protože žalovaná úvěr včas nezaplatila, vzniklo žalobkyni právo od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat předčasné splacení celého úvěru včetně příslušenství, což žalobkyně učinila ke dni 23.4.2021. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.