11 C 308/2021-19 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 834 208,21 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávce [číslo] ze dne 20.7.2017 (dále jen„ Smlouva o úvěru“). Nedílnou součástí smlouvy jsou i Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření žalobkyně. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému překlenovací úvěr ve výši 795 000 Kč, jehož účelem bylo řešení bytové potřeby žalovaného, a to modernizace rodinného domu [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo], parc. č. st. 123, parc. [číslo] k.ú. a [územní celek], LV. [číslo]. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 795 000 Kč, a to dne 24.7.2017 ve výši 500 000 Kč a dne 5.9.2017 ve výši 295 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 180 Kč. Úroková sazba činila 4,79% ročně. Dne 27.2.2019 bylo vůči žalovanému zahájeno insolvenční řízení. Žalobkyně pohledávku za žalovaným uplatnila v insolvenčním řízení dne 21.2.2020. Oddlužení žalovaného bylo dne 29.1.2021 zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno. Celková hodnota pohledávky za žalovaným činila ke dni 31.3.2021 částku 834 208,21 Kč a sestávala z jistiny ve výši 696 010,24 Kč, úhrady ve výši 59 Kč dle sazebníku žalobkyně a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky do 31.3.2021 ve výši 138 138,97 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to ze Smlouvy o úvěru ze dne 20.7.2017 bylo prokázáno, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 795 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 180 Kč, a to včetně sjednaného úroku ve výši 4,79 %. Z pokynu k čerpání úvěru bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal a to dne 24.7.2017 ve výši 500 000 Kč a dne 5.9.2017 ve výši 295 000 Kč. Z výzvy ke splacení dluhu ze dne 28.2.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně dluh s ohledem na podaný insolvenční návrh na osobu žalovaného zesplatnila. Z úvěrové historie bylo prokázáno, že žalovaný ke dni 31.3.2021 dluží žalobkyni částku 834 208,21 Kč, která sestává z jistiny ve výši 696 010,24 Kč, úhrady ve výši 59 Kč dle sazebníku žalobkyně a zákonného úroku z prodlení ke dni 31.3.2019 ve výši 138 138,97 Kč. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni neuhradil ani po zaslané výzvě. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 7. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 795 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 4,79 % ročně. Žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení smlouvy a dluh žalovaného s ohledem na zahájení insolvenčního řízení zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 443 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 27 843 Kč a odměny za dva úkony po 300 Kč, které soud přiznal v souladu s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.