24 C 366/2020-30 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 675 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení s odůvodněním, že v souladu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud [žalobkyni] po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Takováto výzva byla žalobkyní žalované zaslána, když ale na tuto žalovaná v zákonné lhůtě nereagovala. Žalobkyně ji tak dle shora cit. zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byla žalovaná písemně žalobkyní informována. Jako poplatníku televizního poplatku vznikla žalované povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila, když televizní poplatky nezaplatila za měsíce září 2019 až leden 2020 v měsíční výši 135 Kč, celkově tak 675 Kč. 2.) Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3.) Soud v dané věci postupoval dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a soud tak dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její souhlas. Ve věci tak rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin. 4.) Soud má z předložených listinných důkazů za prokázaný skutkový stav popsaný žalobkyní (viz bod 1. tohoto rozsudku). Žalovaná se tak shora popsaným způsobem minimálně od měsíce srpna 2019 stal poplatníkem televizních poplatků ve smyslu § 3 odst. 1, 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Byla tedy povinna hradit v předmětném období televizní poplatek ve smyslu § 7 odst. 2, vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a to ve výši stanovené dle § 12 odst. 5, 6 citovaného zákona v částce 135 Kč měsíčně. Žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila a vznikl jí tak dluh vůči žalobkyni ve shora specifikované výši (135Kč * 5měsíců). Soud tak žalobě vyhověl včetně požadovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení (v tomto případě již kapitalizovaného), které odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 5.) O náhradě nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142a odst. 1 (žalobkyně prokázala, že zaslal žalované předžalobní výzvu) a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v dané věci plně úspěšná oproti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Tyto sestávají z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.) za 2 úkony právní služby po 200 Kč, 2 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 3 a. t., a dále 21 % DPH (§ 137 o. s. ř.) z těchto náhrad a k tomu soudní poplatek 400 Kč, celkem 1 126 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto taktéž dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Místo plnění pak vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.