39 C 283/2020-22 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 15. 10. 2020 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 780 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, kapitalizovaným do 15. 10. 2020. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, vznikla mu tím povinnost přihlásit se jako poplatník k hrazení televizních poplatků. Žalovaný byl zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku s odkazem na ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. od března 2012, dluží na poplatcích za dobu října do prosince 2017, za celý rok 2018 a 2019 a leden 2020 celkem 3 780 Kč (28 x 135 Kč). Na výzvu k úhradě žalovaný nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2.) Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se k výzvě soudu k témuž ve stanovené lhůtě nevyjádřil soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3.) Podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 4.) Podle § 10 téhož zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy občanského práva. 5.) Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaný je od měsíce března 2012 přihlášen jako poplatník za užívání televizního přijímače. Vznikla mu tedy povinnost stanovená § 7 zákona č. 348/2005 Sb., a to platit televizní poplatek ve výši stanovené prováděcím předpisem. Tento televizní poplatek v období od října 2017 činí 135 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaný televizní poplatek ve shora uvedených měsících nezaplatil, vyplývá z přehledu nezaplacených předpisů předložených žalobkyní, dále pak tato skutečnost byla osvědčena i písemnou výzvou, kterou žalobkyně žalované zaslala prostřednictvím České pošty, s.p. dne 15. 3. 2020. Soud proto posoudil žalobu za zcela důvodnou, a to včetně úroků z prodlení (§1970 občanského zákoníku), který je požadován v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek plynutí úroku z prodlení je vždy určen ke dni následujícímu po splatnosti toho kterého měsíčního poplatku, tedy vždy od 16. kalendářního dne v měsíci, za nějž měl být poplatek zaplacen a je kapitalizován do dne podání žaloby. 6.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 126 Kč (soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2 úkony právní služby po 200 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b této vyhlášky. 7.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.