6 C 239/2021-26 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou podanou k soudu se žalobce domáhal rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného zaplatit mu částku 212 Kč představující náklady na dopravu žalovaného [stát. instituce] do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice v [obec] z [obec] dne 2.3.2021. 2. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Vzhledem ke skutečnosti, že byly splněny podmínky stanovené v § 115a o.s.ř., rozhodl soud bez nařízení ústního jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě těchto listinných důkazů, a to konkrétně vyúčtování nákladů za dopravu, údajů pro vyčíslení nákladů za dopravu do záchytné stanice, úředního záznamu ze dne 2.3.2021 lékařské zprávy ze dne 2.3.2021 a výzvě k úhradě dluhu ze dne 15.4.2021 vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: [stát. instituce] dne 2.3.2021 dopravila žalovaného z [obec] do záchytné stanice v [obec], neboť na základě oznámení byl žalovaný nalezen hlídkou [stát. instituce] v podnapilém stavu a následně byl u něj proveden test na přítomnost alkoholu v těle s pozitivním výsledkem. Náklady na převoz byly žalobkyní vyčísleny částkou 212 Kč. Žalovaný byl bezvýsledně vyzván k úhradě částky 212 Kč výzvou k úhradě ze dne 15.4.2021. 5. Podle ust. § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese [stát. instituce], [anonymizováno 10 slov], zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12), zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění). 6. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že se žalovaný podrobil testu na přítomnost alkoholu v těle, který vyšel pozitivně a byl následně [stát. instituce] odvezen do protialkoholní záchytné stanice. V souladu s ust. § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. je proto žalovaný povinen uhradit náklady spojené s dopravou do zdravotnického zařízení, které žalobce uplatnil v částce 212 Kč. Žalobce má nárok na úhradu nákladů za vyšetření, které hradil za žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení podle § 454 občanského zákoníku. Žalovaný dluh vůči žalobci přes výzvu dobrovolně neuhradil, proto mu soud uložil tuto povinnost svým rozhodnutím. 7. Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. V daném případě je žalobce osvobozen od povinnosti zaplatit soudní poplatek dle zákona o soudních poplatcích, a tudíž na žalovaného přešla povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků. Poplatek bude zaplacen na účet soudu [číslo] [variabilní symbol]. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož úspěšný žalobce má právo na plnou náhradu nákladů řízení v návaznosti na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., tj. za dva úkony po 100 Kč.