6 C 305/2021-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 27 983 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 22.9.2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ust. § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 22.9.2020 soud zjistil, že původní věřitel, poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit, a to do 22.10.2020. Výše roční procentní sazby činila 1 141,20 %. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 4 600 Kč, celkem tak měla žalovaná uhradit částku 24 600 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně. 6. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná dluží žalobkyni částku 27 983 Kč se stávající z částky 20 000 Kč jakožto jistiny, 4 600 Kč jakožto úroku, 2 760 Kč jakožto smluvní pokuty, 150 Kč jakožto nákladů na upomínání a částky 473 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky. S ohledem na skutečnost, že žalovaná výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporovala, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou. 7. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků. 9. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaná uzavřela dne 22.9.2020 smlouvu o úvěru na částku ve výši 20 000 Kč, vznikla jí podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit. Protože žalovaná úvěr včas nezaplatila, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat splacení celého úvěru včetně příslušenství, a to od 23.10.2020. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a proto má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 572 Kč (představující náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 120 Kč, podle vyhl. 177/1996 Sb. ust. § 14b odst. 1) za tři úkony advokáta 900 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) za tři režijní paušály po 100 Kč a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč.