8 C 259/2021-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 473 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě nacházejícím se na adrese: [adresa žalovaného]. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci řízení uzavřeli dne 15. 6. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Protože žalovaný opakovaně nehradil ujednané zálohy v částce 1 300 Kč, došlo ze strany žalobkyně v souladu s ujednáními smlouvy ke dni 15. 11. 2019 k ukončení smlouvy. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury [číslo] ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení poplatku za upomínání v částce 200 Kč, z faktury [číslo] ze dne 24. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému bylo vyfakturovány náklady spojené s přerušením dodávek elektřiny v částce 807 Kč, fakturou [číslo] ze dne 31. 10. 2019 mu byly vyfakturovány poplatky za přerušení dodávek elektřiny v celkové částce 1 815 Kč, když na tuto fakturu mu zbývá uhradit 907 Kč a fakturou [číslo] ze dne 6. 12. 2019 mu bylo vystaveno konečné vyúčtování za odebranou elektřinu, když po započtení záloh mu zbývá uhradit nedoplatek v částce 2 559 Kč. Žalovaný žalobkyni na výše uvedené dlužné částky ničeho neuhradil. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když nehradil řádně a včas ujednané zálohy za energie, v důsledku čehož žalobkyně ke dni 15. 11. 2019 s žalovaným ukončila výše uvedenou smlouvu a vyfakturovala mu dlužné částky spojené s odběrem energií po dobu trvání smlouvy. Žalovaný na výše uvedené faktury neuhradil výše uvedené vyfakturované částky. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužných vyfakturovaných částek. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 473 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.