8 C 292/2021-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 3 380 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byl v období od 1. 11. 2019 do 18. 7. 2020 provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru do 50 cm3, které bylo uvedeno v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) v částce 1 044 Kč. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaného písemně, v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala k úhradě předmětného příspěvku dopisem ze dne 9. 9. 2020, žalovaný však příspěvek v zákonné lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy ani následně na základě dalších upomínek dobrovolně neuhradil, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a nárok na úhradu předmětného příspěvku uplatnila spolu s příslušenstvím, resp. nárokem na náhradu nákladů spojených s uplatněním příspěvku a vymáhání v částce 300 Kč. Dále byl žalovaný v období od 1. 1. 2020 do 4. 8. 2020 provozovatelem motocyklu [registrační značka] o objemu válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3, které bylo uvedeno v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) v částce 1 736 Kč. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaného písemně, v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala k úhradě předmětného příspěvku dopisem ze dne 23. 9. 2020, žalovaný však příspěvek v zákonné lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy ani následně na základě dalších upomínek dobrovolně neuhradil, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a nárok na úhradu předmětného příspěvku uplatnila spolu s příslušenstvím, resp. nárokem na náhradu nákladů spojených s uplatněním příspěvku a vymáhání v částce 300 Kč Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud v rozhodnutí mohl vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně k žalobě doložila výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], II. upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba]. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru do 50 cm3 v době od 1. 11. 2019 do 18. 7. 2020 a dále motocyklu [registrační značka] o objemu válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3 v období od 1. 1. 2020 do 4. 8. 2020, v uvedených obdobích ohledně těchto vozidel neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly. Příspěvek za nepojištěná vozidla nezaplatila, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvami ze dne 9. 9. 2020 a 23. 9. 2020. Podle ust. § 1 odst. 2. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ust. § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ust. § 2 odst. 1, písm. a) činí denní sazba příspěvku u motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru do 50 cm3 částku 4 Kč a dle ust. § 2 odst. 1, písm. b) činí denní sazba příspěvku u motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3 částku 8 Kč. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný v době od 1. 11. 2019 do 18. 7. 2020 byl provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru do 50 cm3 a dále v období od 1. 1. 2020 do 4. 8. 2020 byl provozovatelem motocyklu [registrační značka] o objemu válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3 a v uvedených obdobích neměl k těmto vozidlům uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jejich provozem. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními je tak povinen uhradit žalobkyni v prvním případě příspěvek ve výši celkem 1 344 Kč (261 dní po 4 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč) a v druhém případě příspěvek ve výši celkem 2 036 Kč (217 dní po 8 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 380 Kč s úrokem z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 380 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.