11 C 10/2022-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 5 455,35 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27.6.2019, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27.6.2019 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to včetně sjednaného úroku v 24 měsíčních splátkách ve výši 705 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 20.6.2021. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou vyčerpané jistiny dne 20.6.2021. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předmětné částky, kterou neuhradila. Žalovaná tak dluží žalobkyni celkem částku 5 455,35 Kč, která sestává z nesplacené části jistiny úvěru ve výši 3 470,35 Kč a úvěrových poplatků ve výši 1 970 Kč, a jíž žalovaná neuhradila ani po zaslané předžalobní upomínce. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud na základě shora provedeného dokazování a absence tvrzení žalované dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, a žalované byly poskytnuty žalobkyní tvrzené finanční prostředky. S ohledem na skutečnost, že žalovaná poskytnuté finanční prostředky žalobkyni nevrátila, soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové 5 455,35 Kč s příslušenstvím. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo dále na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jejichž výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 455,35 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Uvedené činí celkem částku 1 489 Kč.