11 C 212/2022-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že dne 10.2.2022 cestovala žalovaná veřejným dopravním prostředkem žalobkyně, neuhradila stanovené jízdné a porušila tak povinnosti cestujícího. Žalované proto vznikla povinnost uhradit cenu jízdného 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni 1 530 Kč. 2. Žalované byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. 3. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. Vzhledem ke skutečnosti, že byly splněny podmínky stanovené v ust. § 115a o.s.ř., rozhodl soud bez nařízení ústního jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 10.2.2022 předložených žalobkyní vzal soud za prokázané následující skutečnosti. Dne 10.2.2022 ve 13:34 hod. byla žalovaná kontrolována revizorem v prostředku městské hromadné dopravy, na lince metra B a neprokázala se platnou jízdenkou. Jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč žalovaná na místě nezaplatila a dlužnou částku neuhradila ani následně. 5. Žaloba byla shledána jako důvodná, když z předložených listinných důkazů je zřejmé, že žalovaná cestovala dne 10.2.2022 městským hromadným prostředkem žalobkyně, čímž uzavřela se žalobkyní smlouvu o přepravě osob dle § 2550 a násl. z.č. 89/2012 Sb., obč. zák. Žalovaná nezaplatila stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušila povinnosti stanovené zákonem č. č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění (§ 37 odst. 5 písm. b) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní nebo silniční osobní dopravu (§15 písm. a) a b). V souladu s citovanými právními předpisy a s tarifem žalobkyně je žalovaná povinna uhradit jízdné a přirážku k jízdnému za jízdu bez platné jízdenky ve výši 1 530 Kč. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč s úrokovým příslušenstvím dle § 1970 obč. zák., ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Uvedené činí celkem částku 1 489 Kč.