11 C 283/2022-19 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 24 044 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 3.5.2021 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila a žalobkyně proto úvěr ke dni 31.10.2021 zesplatnila. Žalovaná na uvedený úvěr uhradila částku 2 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplatit nesplacenou jistinu ve výši 14 998 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 2 970 Kč, úroky ve výši 2 205 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 460 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 720 Kč, celkem tedy částku 24 044 Kč. 2. Žalované byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a proto soud v rozhodnutí mohl vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně k žalobě doložila smlouvu o úvěru, úvěrové podmínky, přehled plateb žalované a předžalobní výzvu. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Z tvrzení žalobkyně a z jí předložených důkazů soud došel k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet včetně sjednaného úroku v pravidelných měsíčních splátkách ve výších 1 169 Kč, poté ve výši 1 409 Kč a později ve výši 674 Kč. Soud vzal dále za prokázaná tvrzení žalobkyně, že žalovaná úvěr řádně nesplácela, když na tento uhradila pouze částku 2 Kč. Žalobkyně proto úvěr ke dni 31.10.2021 zesplatnila. Žalovaná má povinnost zaplatit dlužnou částku včetně úroku z prodlení. 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 044 Kč s příslušenstvím. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 326 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 24 044 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.