11 C 76/2022-42 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobou podanou k soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 450 Kč představující náklady na transport žalovaného dne [datum] z [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] na protialkoholní záchytnou stanici v [obec] ve výši 450 Kč, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a které žalovaný neuhradil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě listinných důkazů, a to faktury [číslo] ze dne 15.4.2021 se splatností do 29.4. 2021, faktury [číslo] ze dne 8.4.2021 se splatností do 10.5.2021, příkazu ke zdravotnímu transportu ze dne [datum], lékařské zprávy ze dne [datum] a upomínky ze dne 15.7.2021 vzal soud za prokázané, že žalovaný byl dne [datum] převezen z [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] na protialkoholní záchytnou stanici v [obec], když cena transportu je vyčíslena částkou 450 Kč. Podle ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný byl ve dne [datum] převezen z [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] na protialkoholní záchytnou stanici v [obec]. V souladu s výše uvedeným zákonnými ustanoveními je žalovaný povinen uhradit částku 450 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dluh vůči žalobkyni přes předžalobní výzvu dobrovolně neuhradil, proto mu soud uložil tuto povinnost svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož úspěšná žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení v návaznosti na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., tj. 1 200 Kč (soudní poplatek 1 000 Kč a dle vyhl. 254/2015 Sb. § 2 odst. 2, za 2 x po 100 Kč).