23 C 8/2022-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 12. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným. 2. Žalovanému byly v souladu s ustanovením § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ustanovení § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 12. 2018 prostředky komunikace na dálku, ve spojení s potvrzením o provedení platby z téhož dne, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to nejpozději do 20. 2. 2019. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy neuhradil ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svoji pohledávku za žalovaného smlouvou ze dne 1. 1. 2021 na žalobkyni. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Z této smlouvy pak vznikla žalovanému povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z této částky ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tedy ode dne 21. 2. 2019 do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení účastníka advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ustanovení § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 8. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.