25 C 162/2022-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím, a to jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč s odůvodněním, že žalovaná se v [obec] dne 1. 3. 2022 při cestě autobusem – linkou 170 provozované žalobkyní neprokázala při přepravní kontrole platným jízdním dokladem a přirážku k jízdnému dobrovolně neuhradila. Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni 1 530 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud o věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, byla však dle § 101 odst. 4 o. s. ř. poučena, že v takovém případě má soud za to, že proti rozhodnutí věci bez ústního jednání nemá námitek. Na základě Zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná se ve shora uvedeném dni neprokázala platným jízdním dokladem při použití dopravního prostředku provozovaného žalobkyní na lince autobusu [číslo]. Jízdné ani přirážka k jízdnému nebyla žalovanou na místě ani následně zaplacena. Na základě listinných důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě žalovaného nároku, dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná žalobkyni dluží za jízdné a přirážku k jízdnému žalovanou částku. Tím, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob. Ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ustanovení § 18a odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, společně s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, konstatuje, že cestující je povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif a na výzvu pověřené osoby (v tomto případě se jednalo o přepravního kontrolora, který je vybaven kontrolním odznakem nebo průkazem) je cestující povinen se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdným dokladem, může přepravní kontrolor vyžadovat od cestujícího osobní údaje a následně vymáhat zaplacení jízdného s přirážkou. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 5 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a podle platných Smluvních přepravních podmínek PID žalobkyně je žalovaná povinna uhradit za každou jízdu bez jízdního dokladu cenu jízdného ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nikterak nezpochybnila tvrzení žalobkyně, dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o přepravě, a že žalovaná neuhradila stanovené jízdné a dluží tak žalobkyni částku 1 530 Kč. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, soud nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyhověl podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když sazbu úroků z prodlení shledal v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná svůj dluh řádně a včas ve stanovené lhůtě nezaplatila a následující den se ocitla v prodlení s plněním dluhu. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.