25 C 38/2022-20 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 3 094 Kč s tím, že se jedná o smluvené smluvní poplatky, které vznikly při uzavření smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a které žalovaný dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Dne 7. 7. 2017 původní věřitel společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku produktů a služeb při soukromé osoby, který je spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době a po jeho vzniku přistoupil původní věřitel dne 27. 5. 2021 k odstoupení od výše uvedené smlouvy. Žalovaný totiž nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvních poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 3 094 Kč, který je tvořen neuhrazenou částkou po splatnosti. Žalovaný ani po odstoupení od smlouvy dluh neuhradil, a to i přesto, že byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 6. 2021 je dána aktivní legitimace žalobkyně. 5. Dle § 1746 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb a dalších služeb. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek finančních prostředků k uhrazení smluvních poplatků, k čemuž se zmíněnou smlouvou a ceníkem těchto služeb zavázal, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 3 094 Kč, který je tvořen neuhrazenou částkou po splatnosti, a proto soud žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 094 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.