25 C 40/2022-19 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 7 397 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byl v období od 1. 2. 2020 do 30. 6. 2020 provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1350 cm³ do 1 850 cm³, které bylo uvedeno v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) v částce 7 097 Kč. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaného písemně, v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala k úhradě předmětného příspěvku výzvou k úhradě, která byla žalovanému zaslána dne 9. 6. 2021, žalovaný však příspěvek ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy (splatnost nastala dne 13. 1. 2021) ani následně na základě dalších upomínek dobrovolně neuhradil, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a nárok na úhradu předmětného příspěvku uplatnila spolu s příslušenstvím, resp. nárokem na náhradu nákladů spojených s uplatněním příspěvku a vymáhání v částce 300 Kč. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud v rozhodnutí mohl vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně k žalobě doložila výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], II. upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba]. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1350 cm³ do 1 850 cm³, v době od 1. 2. 2020 do 30. 6. 2020, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou. Podle § 1 odst. 2. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 2 odst. 1, písm. g) činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm³ do 1 850 cm³ částku 47 Kč. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný v době od 1. 2. 2020 do 30. 6. 2020 byl provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1350 cm³ do 1 850 cm³a v uvedené době neměl k tomuto vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními je tak povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši celkem 7 097 Kč (151 dní po 47 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 397 Kč s úrokem z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s § 1970 z. č. 89/2012 Sb. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 397 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.