25 C 76/2022-38 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se na žalovaných domáhala povinnosti vydat žalobkyni měřící zařízení tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že na odběrném místě [číslo], na adrese [adresa žalovaného a žalované], bylo osazeno v souladu s ustanovením § 71 zák. č. 458/2000 Sb. (dále jen energetický zákon) [jméno] [příjmení], předchozí uživatelce nemovitosti, měřící zařízení ve vlastnictví žalobkyně, jakožto provozovatele distribuční soustavy. Dne 13. 10. 2021 byl žalobkyni prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba], na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu nezajištěné dodávky, s požadovaným datem ukončení 15. 10. 2021. Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. Žalobkyně, provozovatel distribuční soustavy, nemá a ani nemůže mít k dispozici žádné listinné dokumenty vztahující se k trvání tohoto smluvně založeného vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovanými, z důvodu uvedených v § 59a odst. 1 energetického zákona. Žalobkyně se v rámci mimosoudního řešení věci snažila provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaní jí to v rozporu s ustanovením § 71 odst. 6 energetického zákona neumožnili. Žalobkyni se nepodařilo měřící zařízení demontovat, přestože byli výzvami žalobkyně ze dne 3. 11. 2021 prokazatelným způsobem vyzváni k jeho zpřístupnění. Žalovaní byli ke zpřístupnění Plynoměru naposledy vyzváni předžalobními upomínkami právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 2. 2022 a 13. 4. 2022, které byly zaslány na adresy jejich trvalého bydliště i na adresu odběrného místa. Žalovaní však přes veškeré výzvy Plynoměr nezpřístupnili ani nevydali. 2. Usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 6. 6. 2022, č.j. 25 C 76/2022-33, byli žalovaní vyzváni, aby se ve lhůtě pěti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto soudem bez nařízení jednání, a pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)). Žalované bylo toto usnesení společně s žalobou doručeno dne 16. 6. 2022 a žalovanému fikcí dne 27. 6. 2022. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 7. 2022, č.j. 25 C 76/2022-34, byla rovněž vyzvána žalobkyně k vyjádření se, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně byla poučena, že pokud se ve lhůtě pěti dní od doručení nevyjádří, bude soud považovat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Citované usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 20. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud poté, co dovodil souhlas obou účastníků s naznačeným procesním postupem, rozhodl pouze na základě důkazů předložených žalobkyní podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 3. Žalovaní se k věci nevyjádřili. Soud proto vycházel pouze z tvrzení žalobkyně a jí předložených důkazů. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě vzal soud za prokázané, že žalovaní (resp. [jméno] [příjmení], předchozí uživatelka nemovitosti) uzavřeli s žalobkyní danou smlouvu. Ve smlouvě je specifikováno odběrné místo jako bytový dům na adrese [adresa žalovaného a žalované], a na základě této smlouvy došlo k instalaci měřidla [číslo]. Oznámeními o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 30. 11. 2021 žalobkyně sdělila žalovaným, že dochází k neoprávněné distribuci plynu pro odběrné místo [číslo] na adrese [adresa žalovaného a žalované]. Žalobkyně v tomto žádala žalované, aby vydali Plynoměr na základě neoprávněného odběru a distribuce plynu v odběrném místě, který vyplývá z žádosti o ukončení distribuce plynu. Opakované pokusy o demontáž měřícího zařízení byly neúspěšné. Žalovaní byli dále upozorněni, že k dalšímu pokusu demontáže měřícího zařízení dojde dne 22. 12. 2021. Zásilky byly doručovány doporučeně, což žalobkyně doložila údajem z podací knihy České pošty. Z protokolů o demontáži měřidla ze dne 22. 12. 2021 vyplývá, že demontáž nemohla být provedena, neboť zákazník byl nepřítomen. Předžalobními výzvami k součinnosti ze dne 18. 2. 2022 a 13. 4. 2022 byli žalovaní právním zástupcem žalobkyně upozorněni, že k plynoměru umístěnému na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného a žalované], není vedena platná smlouva s tím, že demontáž měřidla musí být vyřízena nejpozději do sedmi dnů ode dne zaslání výzvy, což vyžaduje okamžité jednání. Výpis z katastru nemovitostí jednoznačně prokazuje, že žalovaní jsou jedinými spoluvlastníky uvedené nemovitosti (každý v rozsahu ideální jedné poloviny). 4. Těmito důkazy bylo prokázáno, že žalovaným, resp. předchozímu uživateli [jméno] [příjmení], bylo namontováno měřidlo (plynoměr) v odběrném místě nemovitosti žalovaných na adrese [adresa žalovaného a žalované]. Za situace, že došlo k neoprávněnému odběru zemního plynu a jeho neoprávněné distribuci, má provozovatel přepravní soustavy, tj. žalobkyně, právo podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. energetického zákona omezit či přerušit distribuci plynu. Podle § 71 odst. 1 a 2 energetického zákona je odběr plynu měřen měřícím zařízením a provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřícím zařízením. Podle § 71 odst. 6 energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoli přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení. Protože žalovaní nereagovali na výzvy žalobkyně k demontáži plynového měřidla, kterou dochází k ukončení dodávky a distribuce plynu do odběrného místa, nezbylo žalobkyni než se domáhat soudně vydání věci (Plynoměru), která je v jejím vlastnictví. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaní neoprávněně zadržovali měřící zařízení na odběr plynu žalobkyně, má žalobkyně podle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jakožto vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Na podkladě tohoto ustanovení soud z uvedených důvodů podané žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.