6 C 181/2022-18 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o bankovních službách ze dne 14.11.2017 a smlouvy o povoleném debetu ze dne 18.7.2018, na základě které umožnila žalovanému možnost přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný na tuto smlouvu dluží žalobkyni částku 11 213,24 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky. Žalovaný tuto částku nezaplatil ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. 3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Jejich souhlas je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o bankovních službách ze dne 14.11.2017 a smlouvy o povoleném debetu ze dne 18.7.2018, výpisů, odstoupení od smlouvy, Úvěrových podmínek a předžalobní upomínky, vzal za prokázané: Dne 14.11.2017 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o bankovních službách a dne 18.7.2018 smlouvu o povoleném debetu, na jejichž základě umožnila žalovanému možnost přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný na tento úvěr dluží žalobkyni částku 11 213,24 Kč s příslušenstvím. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků. 7. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o bankovních službách a smlouva o povoleném debetu podle § 2395 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 18.7.2018 smlouvu, na jejímž základě čerpal úvěr, na který momentálně dluží 11 213,24 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit. Protože žalovaný úvěr včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo požadovat úhradu dlužné částky. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 213,24 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Uvedené činí celkem částku 2 252 Kč.