6 C 201/2022-16 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 3 865,98 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 24.9.2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2019 postoupil původní věřitel pohledávku na společnost [právnická osoba], která následně postoupila téhož dne pohledávku na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 24.9.2016 soud zjistil, že původní věřitel, poskytl žalovanému úvěr do výši limitu 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 0,2833 % denně, vždy v měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru s úrokem a poplatkem za čerpání úvěru anebo 1 000 Kč podle toho, která částka je vyšší. Žalovaný na uvedený úvěr čerpal částku 33 900 Kč. Z této částky neuhradil jistinu ve výši 3 865,98 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2019 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na společnost [právnická osoba], která následně postoupila téhož dne pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce. 6. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný dluží žalobkyni částku 3 865,98 Kč na jistině. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou. 7. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků. 9. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 24.9.2016 smlouvu o úvěru na částku do výše limitu 35 000 Kč, z čehož čerpal úvěr ve výši 33 900 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit, a to spolu se sjednaným úrokem jako cenou úvěru ve výši 12,5 % ročně. Protože žalovaný úvěr včas nezaplatil, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat úhradu dlužné částky 3 865,98 Kč na jistině. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 865,98 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Uvedené činí celkem částku 1 489 Kč.