6 C 285/2022-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 53 500 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne 11.8.2021 mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil. Uvedl, že nesouhlasí s výší žalované částky. Půjčil si od žalobkyně částku 20 000 Kč, přičemž zákonný úrok je 10 % a žalobkyně po žalovaném požaduje úrok ve výši 600 %, uvedená výše úroku mu připadá jako lichva a jednání proti dobrým mravům. 3. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti do datové schránky. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne 11.8.2021 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému jakožto podnikateli úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1% z částky úvěru denně. Úvěr měl být splacen do 19.10.2021. Výše sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru tak činila částku 21 000 Kč. Úvěr včetně poplatku měl být původnímu věřiteli splacen v pěti splátkách ve výši 10 200 Kč. 6. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný byl v prodlení s úhradou pěti splátek, proto žalobkyni náleží smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč (5 x 500 Kč) dle smluvních ujednání. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném částku 53 500 Kč, který je tvořena z jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. 7. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků. 9. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 11.8.2021 smlouvu o úvěru na částku ve výši 30 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit, a to spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1% z částky úvěru denně. Protože žalovaný úvěr včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo požadovat splacení celého úvěru včetně příslušenství a smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o závazkový vztah mezi podnikateli, nepoužije se v daném případě právní úprava závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, jakož i zvláštní podmínky stanovené v zákonu o spotřebitelském úvěru. Ohledně výše poplatku za poskytnutí úvěru lze tedy v této souvislosti zmínit, že bylo v dispozici žalovaného, zda na takové smluvní ujednání se žalobkyní přistoupí či nikoliv. Jelikož žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel a zavázal se uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1% z částky úvěru denně, je nyní povinen uvedený poplatek žalobkyni uhradit. Výši poplatku za poskytnutí úvěru nelze v tomto případě považovat za nepřiměřenou. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 580 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 657 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 53 500 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 242,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.