6 C 306/2021-84 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou podanou 22. 10. 2021 na žalovaném domáhala zaplacení částky 58 368,79 Kč s úrokovým příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný na základě uzavřené smlouvy o nájmu bytu dne 30. 4. 2018 užíval byt žalobkyně, přičemž výše nájemného byla sjednána ve výši 4 500 Kč a výše záloh za služby spojené s užíváním bytu ve výši 500 Kč. Nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu měl žalovaný hradit vždy podle faktury vystavené žalobkyní jako pronajímatelem bytu. Žalovaný však neuhradil žalobkyni na celkovou částku 71 868,79 Kč, přičemž od této částky byla odečtena složená jistina ve výši 4 500 Kč. Dluh žalovaného tak činil 67 368,79 Kč. Na tuto částku včetně úrokového příslušenství, jak je uvedeno v žalobě a v písemném uznání dluhu žalovaného z 22. 4. 2021, které bylo pojato i do zmíněného výroku soudu, žalovaný zaplatil dne 13. 5. 2021 na fakturu vystavenou 5. 11. 2021 částku 7 232,34 Kč a dne 13. 5. 2021 na fakturu ze dne 23. 11. 2020 částku ve výši 1 767,66 Kč. Žalovaný proto nadále dluží žalobkyni částku 58 368,79 Kč s úrokovým příslušenstvím. 2. Ve věci byl dne 29. 12. 2021 vydán platební rozkaz č.j. [číslo jednací], který byl však podle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen z důvodu, že nebyl doručen do vlastních rukou žalovaného. Soud proto ve věci nařídil jednání, neboť žalobkyně ve svém podání z 24. 1. 2022 založeném na čl. 33 spisu nesouhlasila s tím, aby o žalobě bylo rozhodnuto bez ústního jednání. 3. Při pátrání po pobytu žalovaného soud z vyžádaných listin zjistil, že žalovaný je slovenským státním příslušníkem, který má povolen přechodný pobyt občana Evropské unie v ČR na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], okres [okres]. Podle sdělení Policie ČR se však žalovaný na této adrese přibližně od počátku roku 2022 nezdržuje. Při dalším pátrání po pobytu žalovaného bylo zjištěno, že se žalovaný nadále zdržuje v ČR na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný k dotazu soudu uvedl, že se na této adrese zdržoval přibližně od března až dubna 2021. Současně v písemné plné moci z 22. 7. 2022 zmocnil k jednání včetně doručování písemností [jméno] [příjmení] s adresou [adresa]. Na této adrese byl zmocněnec žalovaného obeslán k soudnímu jednání konanému dne 6. 9. 2022 a byla mu současně doručena žaloba. Žalovaný ani jeho zmocněnec se však k žalobě věcně nevyjádřili. Vzhledem k tomu, že se zmocněnec žalovaného k nařízenému soudnímu jednání bez omluvy nedostavil, za souhlasu žalobkyně byla věc projednána podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. 4. Soud v důkazním řízení provedl listinné důkazy předložené žalobkyní. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi účastníky 30. 4. 2018 soud vzal za prokázané, že žalobkyně pronajala žalovanému byt [číslo] v prvním nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice], [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 5. 2018 do 31. 7. 2018. Výše nájmu byla ve smlouvě sjednána na částku 4 500 Kč měsíčně a výše úhrad za poskytování služeb formou měsíčních záloh ve výši 500 Kč měsíčně. Jistota byla dohodnuta ve výši 4 500 Kč v hotovosti k rukám pronajímatele při podpisu smlouvy. Jistota měla být vrácena po ukončení nájemní smlouvy žalovanému. Placení nájmu a úhrad za služby bylo ve smlouvě dohodnuto v příslušném měsíci se splatností 10 dnů ode dne vystavení faktury pronajímatelem. Faktura z 5. 11. 2020 na částku 9 218 Kč byla splatná 20. 1. 2021. Faktura vystavená 23. 11. 2020 na částku 10 628 Kč byla splatná 23. 2. 2021. Faktura vystavená 8. 2. 2021 na částku 7 000 Kč byla splatná 21. 3. 2021. Faktura vystavená 8. 3. 2021 na částku 7 000 Kč byla splatná 22. 4. 2021. Faktura vystavená 7. 4. 2021 na částku 7 000 Kč byla splatná 21. 5. 2021. Faktura vystavená 21. 4. 2021 na částku 27 915 Kč byla splatná 30. 6. 2021 a stejně tak faktura na částku 5 093,45 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že u žalovaného se jedná o slovenského státního příslušníka, je dána příslušnost pro podání žaloby podle článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012, podle něhož platí, že pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy je dána příslušnost soudu podle místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě je příslušným soudem Okresní soud Plzeň-jih a je dána i jeho pravomoc podle občanského zákoníku České republiky. 6. Žalovaný dne 22. 4. 2021 podepsal podle § 1053 a násl. občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) uznání dluhu, v němž se zavázal zaplatit žalobkyni částku 67 368,79 Kč na základě neuhrazených faktur, které jsou uvedeny v tomto uznání včetně jejich splatnosti v celkové výši 71 868,79 Kč. Po odečtení žalovaným zaplacené jistoty ve výši 4 500 Kč činil uznaný dluh částku 67 368,79 Kč. Dluh se týkal nezaplaceného nájemného a záloh za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu [číslo] na základě smlouvy s žalobkyní uzavřené 30. 4. 2018. Dluh byl žalovaným uznán v plném rozsahu, co do důvodu i výše. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně byla žalovanému zasílána doporučeně na adresu [adresa žalovaného a žalobkyně], který měl být uhrazen do 25. 9. 2021. Žalovanému se však nepodařilo tuto předžalobní upomínku doručit, neboť byl dle sdělení pošty již z uvedené adresy odstěhován. 7. Vyhodnocením těchto provedených důkazů bylo skutkově prokázáno, že žalovaný uzavřel nájemní smlouvu o užívání bytu s žalobkyní a svůj dluh na nájemném a záloh za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu písemně uznal v rozsahu částku 67 368,79 Kč s příslušenstvím. Dne 13. 5. 2021 na fakturu [číslo] zaplatit částku 7 232,34 Kč a proto na tuto fakturu již nic nedluží. Na fakturu [číslo] z 23. 11. 2020 zaplatil 13. 5. 2021 částku 1 767,66 Kč a k doplacení faktury tudíž zbývá částka 8 860,34 Kč. V projednávané věci lze tedy učinit právní závěry, že žalovaný uzavřel nájemní smlouvu na byt, která se řídi ust. § 2201 a násl. a dále zvláštními ustanoveními o nájmu bytu podle § 2235 a násl. obč. zák. Žalovaný měl povinnost platit nájemné v ujednané výši dle § 2217 obč. zák. Svůj dluh na nájemném a za služby spojené s užíváním bytu utvrdil prohlášením o uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 obč. zák. Podle tohoto ustanovení platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Za situace, že žalovaný ani jeho zástupce k uznanému dluhu ani k tvrzením v žalobě nevznesli žádné námitky, soud, tudíž vzal tvrzení žalobkyně za prokázaná a žalobě vyhověl v celém rozsahu. 8. Ve sporu plně úspěšné žalobkyni soud přiznal na podkladě ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem a zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně uplatnila náhradu nákladů řízení za pět úkonů právní služby advokáta po 3 460 Kč za každý úkon a pět režijních paušálů po 300 Kč za každý úkon. Soud však nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za její vyjádření ze dne 24. 1. 2022, neboť se nejedná v tomto případě o úkon v podobě písemného podání nebo návrhu ve věci samé, ale pouze o sdělení žalobkyně, že nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto podle vyhl. č. 177/1996 Sb. přiznal odměnu zastupujícího advokáta za čtyři úkony po 3 460 Kč a čtyři režijní paušály po 300 Kč. Dále byla přiznána částka za promeškaný čas na cestě z [obec] do [obec] a zpět za šest půlhodin po 100 Kč za každou půlhodinu a jízdné k soudnímu jednání osobním automobil ve výši 1 350 Kč. K celkové částce 16 990 Kč byla připočítána DPH ve výši 3 567,90 Kč a částka za zaplacený soudní poplatek 2 919 Kč Celkem byla žalobkyni proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 23 476,90 Kč. 9. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, který bude zaslán pouze zástupcům obou účastníků.