6 C 342/2021-70 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 29 680,92 Kč s úrokovým příslušenstvím, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu podanou u Okresního soudu Plzeň-město odůvodnila tím, že žalovaná s [právnická osoba] uzavřela dne 14.6.2010 úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 85 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit úroky z úvěru ve výši 16 % ročně a poplatky související se správou úvěru 59 Kč a úhradu za udržování pojištění ve výši 155 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně, které se žalovaný zavázal dodržovat. V průběhu trvání smlouvy žalovaná přestala hradit splátky ve výši 1 701 Kč měsíčně do každého patnáctého dne měsíčně a dostala se do prodlení. K úhradě dluhu byla žalovaná opakovaně upomínána. Žalobkyně sdělila žalované, že v souladu s obchodními podmínkami došlo k zesplatnění úvěru ke dni 15.5.2016. Usnesením Krajského soudu v Plzni bylo 6.12.2016 bylo rozhodnuto o úpadku žalované a povoleno oddlužení. Usnesením téhož soudu bylo 11.2.2021 schválené oddlužení zrušeno a řízení zastaveno. Žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku 35 519,72 Kč s úrokovým příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou činila ke dni 21.06.2021 celkem 24 180,62 Kč na jistině a dále se skládala z úroku ve výši 2 734,91 Kč, z úroku z prodlení ve výši 1 235,39 Kč a poplatků ve výši 1 530 Kč. Ve věci Okresní soud Plzeň-město dne 30.7.2021 vydal elektronický platební rozkaz, [číslo jednací], proti němuž žalovaná podala včasný odpor. Okresní soud Plzeň-město poté usnesením z 22.10.2021 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil okresnímu soudu Plzeň-jih. Tento soud ve věci nařídil jednání na den 4.2.2022. Předvolání k soudnímu jednání bylo žalované doručováno do vlastních rukou a podle sdělení pošty byla zásilka i s žalobou připraven k vyzvednutí 14.1.2022. Zákonná lhůta k přípravě žalovaného na jednání soudu byla zachována s ohledem na předchozí doručování žaloby žalované do vlastních rukou opět zákonnou fikcí, když žalované byla v místě trvalého bydliště zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. V předvolání byla žalovaná poučena o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Podle ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř., se zásilka považuje za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, a to, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Ve smyslu ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Z výše uvedených důvodů platí, že žaloba byla žalované doručena současně s elektronickým platebním rozkazem a dále i s předvoláním k soudnímu jednání, přičemž žalovaná byla v předvolání poučena, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Protože se žalovaná k tomuto prvému jednání ve věci bez omluvy nedostavila, za situace, že zástupce žalobkyně to na jednání navrhl, soud podle § 153b odst. 1 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Poté, co soud vzal skutková tvrzení žalobce za nesporná, právně posoudil věc na podkladě ustanovení § 2395 obč. zák. jako platnou úvěrovou smlouvu, kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Protože úvěrovaná nesplnila podmínky smlouvy, soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení, které byly uplatněny v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Před tímto rozhodnutím žalobkyně však vzala žalobu částečně zpět, neboť žalovaná dne 16.9.2021 uhradila částku 703,42 Kč. Soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a soud jí proto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení, kterou tvoří v daném případě zaplacený soudní poplatek v částce 1 118 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení, která sestává pouze ze tří režijních paušálů po 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb., jak požadoval zástupce žalobkyně na soudním jednání.