6 C 360/2021-23 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 11 480 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok je bezdůvodným obohacením, ke kterému došlo na straně žalované z důvodu plnění právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 2.10.2007 a smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 1.8.2007 uzavřené s žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni, a to s účinností 5.1.2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 2.10.2007 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 10 440 Kč. Půjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem v 53 týdenních splátkách po 480 Kč Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši 25 440 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 206,80 %. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 4 022,41 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 1.8.2007 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 6 960 Kč. Půjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem v 53 týdenních splátkách po 320 Kč Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši 16 960 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 206,80 %. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 9 497,59 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky na žalobkyni, a to s účinností 5.1.2021. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně. 5. Podle § 657 a násl. občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen o.z.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Soud došel shodně jako žalobkyně k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o půjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, když ale s ohledem na nepřiměřeně vysoké plnění za poskytnutí půjčky (plnění ve výši 10 440 Kč a ve výši 6 960 Kč) je nutné tuto smlouvu v souladu s ustanovením § 588 o.z. považovat za absolutně neplatné právní jednání a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy. 7. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 15 000 Kč a 10 000 Kč, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaná vrátila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 4 022,41 Kč a ve výši 9 497,59 Kč, má tato povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši 11 480 Kč a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovanou o plnění poprvé dopisem ze dne 29.7.2021 označeným jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ a odeslaným dle podacího archu dne 30.7.2021. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu do 13.8.2021. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v této lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 7,25 % ročně za období od 14.8.2021 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), když soud přihlédl k výši zamítnutého příslušenství, které s ohledem na časový odstup od uzavření smlouvy, převyšuje samotnou výši jistiny, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.