6 C 88/2022-13 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že dne 14.7.2020 cestoval žalovaný veřejným dopravním prostředkem žalobkyně, neuhradil stanovené jízdné a porušil tak povinnosti cestujícího. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit kromě jízdného ve výši 20 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 1 520 Kč. 2. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. 3. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Vzhledem ke skutečnosti, že byly splněny podmínky stanovené v ust. § 115a o.s.ř., rozhodl soud bez nařízení ústního jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 14.7.2020 předložených žalobkyní vzal soud za prokázané následující skutečnosti. Dne 14.7.2020 v 16:13 hod. byl žalovaný kontrolován revizorem v prostředku městské hromadné dopravy, na lince [číslo] neprokázal se platnou jízdenkou. Jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč žalovaný na místě nezaplatil a dlužnou částku neuhradil ani následně. 5. Žaloba byla shledána jako důvodná, když z předložených listinných důkazů je zřejmé, že žalovaný cestoval dne 14.7.2020 městským hromadným prostředkem žalobkyně, čímž uzavřel se žalobkyní smlouvu o přepravě osob dle § 2550 a násl. z.č. 89/2012 Sb., obč. zák. Žalovaný nezaplatil stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušil povinnosti stanovené zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění (§ 18a odst. 2 písm. a) a c), zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění (§ 37 odst. 5 písm. b) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§15 písm. a) a b). V souladu s citovanými právními předpisy a s tarifem žalobkyně je žalovaný povinen uhradit cenu jednotlivého jízdného 20 Kč a přirážku k jízdnému za jízdu bez platné jízdenky ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokovým příslušenstvím dle § 1970 obč. zák., ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož úspěšná žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení v návaznosti na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., tj. 600 Kč (za soudní poplatek 400 Kč, podle vyhl. 254/2015 Sb. § 2 odst. 2, za 2 x po 100 Kč).