8 C 1/2022-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 143 515,40 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne 2. 12. 2015, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] ze dne 2. 12. 2015 ve spojení s dokladem o čerpání úvěru soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 246 593 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 19,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 5 549 Kč splatných vždy do 16. dne v měsíci. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a ke dni 28. 11. 2020 právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr, který k tomuto datu činil na jistině 143 515,40 Kč. Dne 2. 1. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § [číslo] o.z Jelikož žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru a vyčerpal částku 246 593 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr splácet, a to spolu se sjednaným úrokem jako cenou úvěru ve výši 19,90 % ročně. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat předčasné splacení celého úvěru včetně příslušenství, což právní předchůdce žalobkyně učinil ke dni 28. 11. 2020. Dne 2. 1. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 731,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 741 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 143 515,40 Kč sestávající z částky 6 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 480 Kč ve výši 4 510,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.