8 C 311/2021-110 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 432 782,63 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o [název produktu] [anonymizována dvě slova] [číslo], uzavřené dne 22. 3. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč, Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky a dohodnutý smluvní úrok ve výši 9,90 % ročně uhradit celkem v 120 měsíčních splátkách ve výši 6 579,88 Kč. Žalovaný tuto půjčku čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost splatit poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků pravidelnými měsíčními splátkami sjednanými ve smlouvě. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně a včas neplnil, původní věřitel proto ke dni 14. 1. 2021 prohlásil celý dluh žalovaného za okamžitě splatný a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018 postoupil původní věřitel pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně], a to s účinností ke dni 24. 2. 2021. Dopisem ze dne 19. 3. 2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení předmětné pohledávky na tuto společnost. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021 postoupila [právnická osoba] a.s., [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně], což žalovanému oznámila dopisem ze dne 20. 4. 2021. 2. Soud vydal dne 8. 10. 2021 Elektronický platební rozkaz [číslo jednací] proti, kterému si žalovaný dne 9. 11. 2021 podal odpor a následně podáním ze 9. 12. 2021 k podané žalobě uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Namítl nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, nemá povědomí o tom, že by došlo k postoupení jeho pohledávky, když mu nebylo doručeno oznámení o postoupení pohledávek. Dále rozporoval uzavření smlouvy půjčce, když uvedl, že žalobkyně nijak neprokazuje tuto skutečnost a žalovanému není známo, že by s žalovanou jakoukoliv výše uvedenou smlouvu uzavíral. Žalovaný dále uvedl, že je toho názoru, že žalobkyně svůj nárok tvrdí, ale nikterak neprokazuje jeho oprávněnost a proto dle jeho názoru na základě vylíčených skutkových tvrzení nelze jejímu návrhu vyhovět. 3. Žalovanému bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci samé více než deset dnů přede dnem jeho konání (čl. 14 spisu), když jednání bylo nařízeno na 11. 3. 2022. Žalobkyně podáním ze dne 17. 2. 2022 požádala o odročení jednání z důvodu kolize jednání u jiného soud, které bylo nařízeno dříve. Zároveň žalovaný doručil soudu 7. 3. 2022 žádost o odročení jednání z důvodu jeho dlouhodobé nemoci. Soud k žádosti žalobkyně jednání odročil na den 16. 3. 2022 o čemž byl žalovaný vyrozuměn předvoláním doručeným dne 8. 3. 2022 (č.l. 81). Žalovaný se k prvému jednání ve věci nedostavil, požádal o odročení na jiný termín, předložil potvrzení lékaře ze 3.3.2022 o tom, že trpí [nemoc] [anonymizována tři slova], kdy se měl dostavit za týden na kontrolu (tedy 10.3.2022). Ve spise (čl. 85) je též záznam o tom, že lékař soudu dne 15.3.2022 sdělil, že žalovaný se na kontrolu nedostavil a z jeho hlediska je schopen účasti u soudu. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného. 4. Z návrhu smlouvy o [název produktu] [anonymizována dvě slova] ze dne 22. 3. 2018, který žalovaný podepsal, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr společně s dohodnutým smluvním prostřednictvím 120 měsíčních splátek ve výši 6 579,88 Kč. Úrokovou sazbu 9,90 % ročně soud zjistil rovněž ze smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Ze sazebníku vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, jakým způsobem žalovaný peněžní prostředky čerpal a jakým způsobem je splácel. Z dopisu původního věřitele ze dne 14. 1. 2021 soud zjistil, že ten využil svého práva a ke dni 14. 11. 2021 zbylou část dluhu zesplatnil, z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně], a to s účinností ke dni 24. 2. 2021, když tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 19. 3. 2021. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] a.s., [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně], což žalovanému oznámila dopisem ze dne 20. 4. 2021. Veškerá oznámení byla zaslána žalovanému na jeho adresu [obec a číslo]. 5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 7. Podle ust. § 1968 o.z., který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. 8. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 22. 3. 2018 řádně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 2395 o.z.. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 o.z., dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. Lhůtu k plnění, protože nejde o bagatelní věc, soud prodloužil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému účastníku přizná náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 312 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 432 782,63 Kč sestávající z částky 10 060 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 3. 2022 náhrada 1 972,33 Kč za 190 ujetých km v částce 1 371,8 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 53 771,80 Kč ve výši 11 292,10 Kč, celkem tedy 82 375,80 Kč. Žalovaný je povinen plnit k rukám advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.