8 C 404/2020-215 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k soudu dne 8.12.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaným, kteří jsou sousedy jejími i jejích rodičů (vedlejších účastníků) uložil zdržet se zásahů do jejich vlastnického práva spočívajících ve vnikání odpadu a stínu z ořešáku, jež mají žalovaní na svém pozemku. Ořešák královský je vzrostlý strom, který vrhá nepřiměřený stín na pozemek a nemovitost žalobkyně, který nemůže být řádně využíván, opadává z něj listí, kteří žalovaní neuklízejí, rodiče žalobkyně nemovitost užívají, nelze po nich spravedlivě požadovat, aby odpad uklízeli vlastními silami. Mají za to, že stín a spadané listí přesahuje míru přiměřenou poměrům a obvyklému užívání pozemku. V případě žalobkyně se jedná o standartní zástavbu na sebe navazujících rodinných domů, kdy nemovité věci v této zástavbě slouží primárně k obývání a relaxaci jejich vlastníků. Chtějí trávit svůj volný čas na zahradách a užívat si slunečního svitu a klidu. Žalovaným byl zaslán dopis ze dne 14.7.2020, na který reagovali:„ Po uplynutí vegetace budeme požadavek vaší klientky akceptovat,“ ale ke zjednání nápravy ze strany žalovaných nedošlo. Rodiče žalobkyně mají v místě spadu listí umístěnou okrasnou zahradu s rostlinami a plodinami, kdy zde pracně odklízejí spadané listí, vybírají je, stejně jako spadané slupky od ořechů, provádějí to každý víkend nepřetržitě čtyři měsíce v roce a své náklady a úkor svého času. Imise jsou pro ně v nepřiměřené míře. 2. Žalovaní uvedli, že skutečně na jejich pozemku se nachází strom ořešák královský, mají za to, že strom nepřiměřeně nestíní, neboť každý předmět vrhá stín na sousední pozemek, ale listnatým strom část slunečního záření proniká. Přímo na hranici s pozemkem žalovaných se nachází vzrostlé túje žalobců, které jsou pro sluneční paprsky naprosto neprostupné. Dále mají za to, že žádné imise ze svého stromu na pozemek žalobkyně nepřivádějí, a pokud jde o spadané listí na podzim, týká se to pouze relativně krátkého období v roce. Dále mají za to, že strom žalovaných rozhodně nelze považovat za nepřiměřený prvek v této zástavbě a navrhovali zamítnutí žaloby. Připojili vyjádření odborného arboristy, [jméno] [příjmení], dne 20.12.2020 vyplývá, že strom plní ekologickou, společenskou i estetickou funkci a zásah do stromu či jeho kácení je v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. 3. Soud při svém rozhodování vycházel z výslechu vedlejších účastníků, ze zprávy arboristy [příjmení] (čl. 41), z místního ohledání, které bylo provedeno soudem ve vegetačním období dne 8.7.2021 a dále po spadu listí dne 11.11.2021, fotografií pořízených při místních ohledáních a odborných vyjádření, Zahradnické fakulty z [název vysoké školy] [anonymizována dvě slova] [obec] (čl. 171-172) a z Fakulty lesnické a dřevařské, [název vysoké školy] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] (čl. 174-175). Soud zamítl návrh na výslech arboristy [jméno] [příjmení] z důvodu hospodárnosti řízení a i s ohledem na vhodnost řezu stromu zjištěnou z odborných vyjádření (nejlépe do počátku rašení), protože by tak mohlo dojít k odsunutí časového úseku, kdy je strom nejvhodnější ořezat. 4. Z výslechu vedlejší účastnice bylo zjištěno, že v místě bydlí asi třicet let, když se nastěhovali, ořešák byl malý. Před patnácti lety syn žalovaných uřízl větev, od té doby se nic nestalo. Strom je vysoký, odpoledne jim to vše zastíní. Spad listí letos již začal (vyslechnuta dne 1.9.2021), ale protože v místě spadu má okrasnou zahradu, nemůže použít hrábě, musí to vybírat ručně, vše je zasypané, včetně tújí. Listí vybírají celé září, říjen, listopad, někdy i v prosinci, každý týden to vyváží s károu na smeťák. Má za to, že nejvíce listí spadne k nim, protože se to k nim vyfouká. Paní [celé jméno žalované] žádali o ořez stromu asi třikrát, měli jim sdělit, že je to příroda, mezi sebou mají nepěkné vztahy. 5. Z výslechu vedlejšího účastníka bylo zjištěno, že u domu je dláždění asi o velikosti 70 m2, fotil si to, pozoroval zastínění, má za to, že zastínění se pohybuje mezi 80 až 90 %. Největší stínění začíná od července, pak v srpnu, září, později jde slunce dolů. V době, kdy zakládali arboretum, byl sousedův ořešák nižší, měl asi poloviční výšku, tehdy byl spad listí z něj mnohem menší. 6. Průběh zastínění byl soudem zjištěn z fotografií předložených vedlejším účastníkem (čl. 126-132). 7. Při místním ohledání dne 8.7.2021 soud pořídil fotografie (čl. 84-116), v té době byl strom v plném vegetačním období, strom je podle názoru soudu v dobré kondici (např. čl. 107), je poměrně vysoký (čl. 106), mezi účastníky je na hranici dřevěný plot (čl. 105, 103), na pozemku žalobkyně jsou vysázeny túje, a bylo zjištěno, že samotný přesah větví (např. čl. 103, 97, 96, 92) není v tak velkém rozsahu. Ze zahrady žalobkyně (např. 116) bylo zjištěno, jaká je výška stromu, jak přesahují horní větve stromu přes hranici pozemků, na stromě bylo zjištěno velké množství olistění. 8. Další místní ohledání se konalo dne 11.11.2021, kdy byl zjištěn spad listí v arboretu žalobců (čl. 150, 152-154, 155, 156, 159), strom byl již v době ohledání holý (čl. 158), byl bez listí (čl. 160, 164). Stav stromu bez olistění byl zdokumentován (čl. 165), žalovaní měli na svém pozemku již listí uklizené (čl. 161), listí z ořešáku se nacházelo na zahradě žalovaných (čl. 162). 9. Soud si při prvém místním ohledání projel celou ulici [ulice], až dozadu od příjezdové cesty na konec ulice, porovnával vzrostlé stromy v této ulici, stejný druh stromu, ořešák královský byl zjištěn naproti u sousedů (čl. 104) a jde o strom v téže ulici, ořešák mají i jinde v ulici. 10. Podle ust. § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. 11. Podle ust. § 1016 odst. 1 o.z. plody spadlé ze stromu a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem. 12. Podle ust. § 1016 odst. 2 o.z., neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů získá. Část jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení (odst. 3). 13. Podle ust. § 1017 odst. 1 o.z., má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemku a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvyklé výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. 14. Nárok na odstranění stromu podle § 1017 odst. 1 o.z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před prvním lednem 2014 (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2017, sp.zn. 22 Cdo 5259/2015), vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1.1.2014 tak, že ji nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§ 1013 odst. 1 o.z. – usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2017, sp.zn. 22 Cdo 825/2017). 15. Ust. § 1013 odst. 1 o.z., ukládající vlastníkovi, aby se zdržel stínění v míře nepřiměřené místním poměrům, které podstatně omezily obvyklé užívání pozemku, a § 1017 o.z. obsahují odlišné normy a navzájem si nekonkurují; společné mají jen to, že chrání vlastníka před účinky stromu na sousedním pozemku. 16. Žalovaní předložili fotografie (čl. 182-183), v nichž je zřejmý spad listí na jejich pozemek ke dni 24.10.2021. 17. Z odborného vyjádření [název vysoké školy] [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že podle dokumentace zaslané soudem vypadá strom v přijatelné kondici, jak ve vegetačním období, tak i po opadu listí, nesou z fotodokumentace patrné žádné vady a poškození kmene a kosterních větví koruny, které by byly překážkou hlubšího zmlazení. Nicméně nelze vyloučit skryté vnitřní vady jako dutost – vyhnilost kmene, trhliny nosných kosterních větví, špatný stav kořenového systému apod. [název vysoké školy] [anonymizováno] dále uvedla, že stav ořešáku je možné provádět ve dvou obdobích – 1) řez ve standartním období vegetačního klidu (říjen-březen), a to způsobem, kdy se hlavní větve odstraňují v tzv. větevním kroužku nebo zachycují v místě vhodného rozvětvení tak, aby se z ponechaných větví mohla vypěstovat nová kultura (řez na tažné větve).