11 C 10/2023-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 5 905 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 14.3.2022 mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 14.3.2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, tedy do 13.5.2022. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, když žalobkyni uhradil pouze částku 100 Kč. Žalobkyni tedy žalovaný dluží částku 5 905 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 4 900 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 198 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 495 Kč a smluvních pokut ve výši 147 Kč. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 obč. z., jejíž součástí se staly Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 14.3.2022 smlouvu o úvěru na částku ve výši 5 000 Kč, a řádně nesplácel úvěr, vznikla mu podle ust. § [číslo] povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb, a dále na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 198 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 495 Kč a smluvní pokuty ve výši 147 Kč. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Co do částky 300 Kč, představující účelně vynaložené náklady a s ní souvisejícího úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když povinnost hradit tuto částku z uzavřené smlouvy nevyplývá. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 205 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Uvedené činí celkem částku 1 489 Kč.