11 C 338/2022-86 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou ze dne 10.10.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit část pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] o rozloze 67 m2 a předat jej protokolárně žalobci. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že je vlastníkem předmětného pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že žalovaný dlouhodobě užívá část tohoto pozemku o výměře 67 m2. Žalobce jej proto vyzval k vyklizení této části pozemku, což žalovaný odmítl. 2. K výzvě soudu žalobce následně upřesnil o jakou část pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] se jedná a to GPS označením hraničních bodů této části pozemku. 3. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že je vlastníkem pozemku č. parc. st. [anonymizováno] s domem [adresa] a pozemku č. parc. [číslo], zahradou, v k.ú. [obec]. Výše uvedené nemovitosti nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 27.8.1998 od paní [jméno] [příjmení]. Od roku 1998 žalovaný v nemovitostech bydlí, dnešní stav nemovitostí odpovídá stavu z roku 1998, když žalovaný po celou dobu neprováděl žádné podstatné stavební úpravy ani úpravy pozemků. Žalovaný kupoval výše uvedené nemovitosti již oplocené a to se stejným plotem, který je na místě dodnes. Na pozemku užívaném žalovaným po celou dobu stojí dřevěná kůlna, studna a jsou zde vysázené vzrostlé stromy. Žalovaný užíval nemovitosti ve stavu, v jakém jsou tyto oploceny v dobré víře, že tyto nabyl kupní smlouvou ze dne 1998. Dobrá víra žalovaného byla zpochybněna až dopisem žalobce ze dne 22.3.2012. Žalovaný tedy držel spornou část pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] po dobu od srpna 1998 do března 2012, tedy po dobu 14 let, v dobré víře, že se jedná o jeho vlastnictví. Dle § 134 zákona č. 64/1964 Sb. došlo uplynutím desetileté vydržecí doby k nabytí vlastnického práva žalovaného ke sporné části pozemku. Žalovaný dále uvedl, že právní předchůdci prodávající [jméno] [příjmení] užívali nemovitosti ve stejných hranicích jako žalovaný a to některé z nich od roku 1945, některé z nich od roku 1960. Plot, který na místě stojí dodnes, byl vystavěn v roce 1960 v místě tehdejšího dřevěného plotu. K tomuto bylo v roce 1931 zřízeno věcné břemeno oprav a údržby, původní dřevěný plot tak musel být vystavěn nejpozději v roce 1931 Tyto skutečnosti vyplývají ze znaleckého posudku z roku 1998. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodného tvrzení účastníků vyplývá, že žalobce je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 1523 m2. Žalovaný je vlastníkem pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] o celkové výměře 404 m2. K pozemkům žalovaného je připlocena část pozemku žalobce č. parc. [číslo] a to po délce západní hrany pozemků č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo]. Ze shodného tvrzení účastníků má soud dále za prokázané, že žalobce nabyl svůj pozemek v roce 2012 a v tomto roce rovněž poprvé kontaktoval žalovaného s upozorněním na nesoulad faktického a v katastru zapsaného stavu užívání pozemků. Z kupní smlouvy ze dne 26.8.1998 má soud za prokázané, že touto smlouvou žalovaný nabyl pozemky č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] od prodávající [jméno] [příjmení]. Dle čl. II. této smlouvy jsou pozemky prodávány se všemi součástmi a příslušenstvím uvedenými ve znaleckém posudku č. 1980 – [číslo] ze dne 16.5.1998 znalce [jméno] [příjmení]. Ze znaleckého posudku č. 1980 – [číslo] ze dne 16.5.1998 znalce [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že ke dni vyhotovení tohoto posudku byla na pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] umístěna domácí dílna, zděná a dřevěná kůlna a studna a tento pozemek byl oplocen. Zděná i dřevěná kůlna jsou z roku 1945 ve špatném stavu, dřevěná kůlna je přistavěna k boční stěně zděné kůlny. Studna je rovněž z roku 1945. Čelní plot byl vystavěn v roce 1960, plot zahrady je tvořen drátěným pletivem na ocelových sloupcích, bez podezdívky, ve špatném stavu, s předpokládaným stářím 30 let. Na pozemku jsou dále trvalé porosty ve stáří až 40 roků. Z usnesení [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne 9.6.1998 má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] nabyla předmětné nemovitosti jako dědictví po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Z trhové smlouvy z 9.5.1931 má soud za prokázané, že na základě této smlouvy došlo k prodeji pozemku č. parc. [číslo] o výměře 412 m2 z Československého státu na manžele [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. V rámci této smlouvy se kupující zavázali na hranici mezi pozemkem č. parc. [číslo] a pozemky č. kat. [číslo], [číslo] a [číslo] vybudovat na svůj náklad do konce února 1931 2m vysoký dřevěný plot a tento udržovat. Tato povinnost byla ve smlouvě upravena ve formě reálného břemene ve prospěch československého státu. Kupujícím byla dále uložena povinnost do dvou let na pozemku vystavět stavbu. Z potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni vyplývá, že v souladu s § 1299 odst. 1 o.z. došlo k zániku věcného břemene údržby plotu mezi pozemky parc. [číslo] st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Z předžalobní upomínky ze dne 23.8.2022 má soud za prokázané, že touto upomínkou žalobce vyzval žalovaného k vyklizení předmětné části pozemku. Žalovaný na tuto výzvu reagoval dopisem ze dne 30.8.2022. 5. Soud ve věci provedl místní šetření. Při tomto bylo zjištěno, že dům [adresa] je starším objektem. Pozemky žalovaného jsou zaplocené, plot je starší, drátěný, v ne příliš dobrém stavu. Pokud znalecký posudek hovoří o plotu z roku 1960, jedná se pravděpodobně o tento plot. Připlocená část pozemku žalobce má úzký, protáhlý tvar a nachází se při západní hranici pozemků žalovaného. Těsně za oplocením, tedy v připlocené části pozemku č. parc. [číslo], stojí dřevěná a s ní stavebně spojená zděná kůlna, obě starší, ve špatném stavu, opět se pravděpodobně jedná o kůlny popsané ve znaleckém posudku. U plotu jsou dále vysazeny vzrostlejší stromy, je patrné, že tyto v místě rostou několik desítek let. 6. Mezi účastníky byl nesporný stav zápisu v katastru nemovitostí, soud proto posuzoval zejména skutečnost, zda připlocená část pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] je ve vlastnictví žalobce či zda došlo k jejímu vydržení žalovaným. S ohledem na skutečnost, že žalovaný tvrdí, že vydržel vlastnické právo k části pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] v roce 2008, tedy zá účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., soud na věc aplikoval občanský zákoník platný do roku 2013. 7. Dle § 134 odst. 1 obč. z. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Dle § 130 odst. 1 obč. z. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. 8. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí 22 Cdo 1843/2000, 22 Cdo 1398/2000, 22 Cdo 1253/99, 22 Cdo 2190/2000, 22 Cdo 1848/98, 22 Cdo 332/2014, 22 Cdo 837/98 a další) pokud se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva chopí držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je i poměr plochy nabytého a skutečně drženého pozemku. Samotná skutečnost, že držitel nenechal vytyčit hranice jím držených pozemků a nezjistil tak, že drží i část pozemku, jehož vlastníkem není, nevylučuje jeho oprávněnou držbu podle občanského zákoníku. Dobrá víra, která je dána "se zřetelem ke všem okolnostem", zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává. 9. Soud má ve věci za prokázané, že žalovaný v srpnu 1998 zakoupil pozemky č. parc. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] o celkové výměře 404 m2. Pozemky zakoupil již oplocené (oplocení pozemků bylo vybudováno kolem roku 1960), když k jím zakoupeným pozemkům byla připlocena i část pozemku žalobce č. parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Soudu není známa přesná výměra tohoto pozemku, nicméně z místního šetření vyplynulo, že se jedná o obdélník o délce stran zhruba 23 m a 1 – 2 m. Soud dále došel k závěru, že připlocená část pozemku má takový tvar, že tento nemohl v žalovaném v době, kdy předmětné pozemky kupoval, vzbudit důvodnou obavu z toho, že drží pozemky v jiném rozsahu, než zakoupil v rámci kupní smlouvy z 26.8.1998. V souladu s výše uvedenou judikatu