6 C 92/2023-16 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 665 Kč s odůvodněním, že žalovaná jako osoba povinná výživou (rodič) nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného 30.12.2019, který byl od 3.1.2020 do 27.8.2020 umístěn do zařízení poskytující zdravotní služby provozované žalobkyní byla povinna uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu zaopatření dítěte podle ust. § 44 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, kdy tento příspěvek činil od 3.1.2020 do 26.8.2020 částku 45 Kč za den. Žalovaná ani přes upomínání dlužnou částku neuhradila, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to z zřizovací listiny [příjmení] centra [obec], upomínky ze dne 18.3.2015, rodného listu nezl. [jméno], soud zjistil, že žalobkyně je poskytovatelem zdravotních služeb na základě pověření svého zřizovatele [územní celek] k péči o novorozence, kojence a děti do 3 let v sociálních a zdravotně sociální tísni. Žalovaná je matka nezl. [jméno] [příjmení], narozeného [datum], který byl usnesením Okresního soudu Plzeň-město č.j. [číslo jednací] ze dne 2.1.2020 v období od 3.1.2020 do 27.8.2020 předán do péče žalobkyně. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě příspěvku za zaopatření dítěte za uvedené období ve výši 10 665 Kč, žalovaná dluh neuhradila. 4. Podle ust. § 44 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, osoby povinné výživou jsou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku a popřípadě též jeho průvodce. Nežijí-li osoby povinné výživou ve společné domácnosti, je povinna hradit příspěvek na úhradu zaopatření dítěte osoba, jíž je dítě svěřeno do výchovy. 5. Podle ust. § 1 vyhlášky č. 56/2012 Sb., o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do 3 let věku, výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku (dále jen„ dětský domov“) a jeho průvodce za den pobytu činí, jde-li o dítě do 1 roku věku 45 Kč, od 1 roku do 3 let věku 50 Kč, od 3 let věku 55 Kč. Dle ust. § 2 odst. 1se příspěvek hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte a jeho průvodce v dětském domově. Den propuštění z dětského domova se nezapočítává. Příspěvek za kalendářní měsíc uhradí osoba povinná výživou do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě nebo jeho průvodce v dětském domově pobývali. Dojde-li k propuštění z dětského domova v průběhu kalendářního měsíce, příspěvek uhradí tato osoba do 8 dnů po propuštění. 6. Žaloba byla shledána jako důvodná, když je z předložených důkazů zřejmé, že žalobkyně poskytla zdravotní služby a zaopatření nezletilému [jméno] [příjmení] v období od 3.1.2020 do 27.8.2020, za což byla žalovaná ve smyslu ust. § 44 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a prováděcí vyhlášky č. 56/2012 Sb., o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do 3 let věku, povinna, jako osoba povinná výživou, hradit příspěvek na úhradu zaopatření nezletilého [jméno], a to za období 3.1.2020 do 27.8.2020 ve výši 10 665 Kč. Žalovaná příspěvek neuhradila a zůstala dlužna částku 10 665 Kč, kterou neuhradila ani po předžalobní upomínce. Žalovaná uvedené skutečnosti žádným důkazem ani tvrzením nerozporovala. Na základě uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit celkovou částku 10 665 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a to v souladu s § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož úspěšná žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč (soudní poplatek).