6 C 96/2020-922 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 3. 2020 u Okresního soudu Plzeň-jih domáhala nahrazení projevu vůle žalované – uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků podle § 11a ve spojení s ustanovením § 14 odst. 1 věty druhé a § 17 odst. 3 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb., zákona o půdě (dále jen zákon). Konkrétně se mělo jednat o převedení do vlastnictví žalobkyně a to: část poz. parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], poz. parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] [obec], parc. č.; vše v k.ú. [obec] u [obec], poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo]; vše v k.ú. [obec], [územní celek], část poz. parc. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo]; vše v k.ú. [obec], [územní celek], poz. parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo]; vše v k.ú. [obec], [územní celek]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je oprávněnou osobou podle ust. § 4 odst. 2 písm. c) zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) jako závětní dědička-praneteř paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo], posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum], manželky [příjmení] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], posledně bytem [adresa], zemřelého [datum], a to na základě usnesením [název soudu] ze dne 2.12.2011, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2.12.2011. Paní [jméno] [příjmení], manželka původního vlastníka [titul] [jméno] [příjmení], nabyla mimo jiného i nárok na vydání pozemků a náhrady za pozemky podle zákona o půdě po svém zemřelém manželovi [titul] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemřelého [datum], na základě usnesení [název soudu] ze dne 3.6.2000, č.j. [číslo jednací], [spisová značka], které nabylo právní moci dne 12.4.2000. [titul] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], uplatnil v zákonné lhůtě u příslušného pozemkového úřadu restituční nárok podle zákona o půdě na vydání pozemků a náhrady ke spoluvl. podílu id. [číslo] vzhledem k celku předmětných nemovitostí jako původní vlastník, dědic po svém otci [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém [datum] a jeho bratrovi [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém [datum], kdy splnil předpoklady podle § 6 odst. 1 písm. h) zákona o půdě a byl uznán oprávněnou osobou podle § 4 odst. 1 zákona o půdě. [titul] [jméno] [příjmení] zároveň uplatnil i nárok na vydání pozemků a náhrady podle zákona o půdě ke spoluvl. podílu id. [číslo] vzhledem k celku po svém strýci [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. dne [datum], který zemřel bezdětný. Na základě usnesení Státního notářství pro [část Prahy] dne 13.4.1962, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 3.5.1962, v řízení o projednání jeho dědictví bylo rozhodnuto o připadnutí majetku [titul] [jméno] [příjmení] jako odúmrť čs. státu, a to z důvodu neexistence závěti a neexistenci jeho zákonných dědiců. Občanský zákoník z r. 1950 neznal dědickou posloupnost v případě, že se jednalo o dítě předemřelého sourozence, v tomto případě [titul] [jméno] [příjmení], zemřelého [datum], syna [titul] [jméno] [příjmení], zemřelého dne [datum], který byl bratrem [titul] [jméno] [příjmení], zemřelého [datum]. Tento zákon znal pouze dědickou skupinu - rodiče a sourozenci, nikoliv již děti sourozenců zůstavitele a dědická zákonná posloupnost pro dítě předemřelého sourozence byla stanovena až ust. občan. zák. č. 40/1964 Sb. Zákon č. 141/1951 Sb. upravoval další možný způsob nabytí dědictví, a to případ, že dědic žil se zůstavitelem ve společné domácnosti nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí. Tato skutečnost byla doložena do spisového materiálu pozemkového úřadu [titul] [jméno] [příjmení] a následně žalobkyní, kdy Státní pozemkový úřad, se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ SPÚ“) se vyjádřil k oprávněnosti nároku žalobkyně ke spoluvl. podílu id. [číslo] vzhledem k celku po zemřelém [titul] [jméno] [příjmení], a to ve svém přípisu ze dne 18.11.2014, zn. SPÚ [číslo] tak, že nelze jakýmkoliv způsobem přenášet negativní dopady toho, že se nezachovala veškerá relevantní rozhodnutí na oprávněnou osobu a je třeba vycházet z tvrzení oprávněné osoby, že k přechodu na stát došlo v důsledku odmítnutí dědictví. Po tomto vyjádření SPÚ shora uvedeném již SPÚ od r. 2015 rozhodoval o vydání nároků žalobkyně - oprávněné osoby i ohledně restitučního nároku ke spoluvl. podílu id. [číslo] vzhledem k celku zemřelého [titul] [jméno] [příjmení]. Dle výpisu z pozemkové knihy vl. [číslo] desk zemských k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce], výpisu z pozemkové knihy vl.č. desk zemských [číslo], [číslo], 121 a 1967 k.ú. [část obce] a 781 k.ú. [část obce] byla vyznačena národní správa podle dek.pr. č. 5/1945 Sb. u předmětných pozemků, čímž došlo k zamezení možnosti užívání předmětných nemovitostí vlastníky, i když nedošlo k přechodu vlastnického práva na základě tohoto postupu státu do jeho vlastnictví. Již od doby prohlášení národní správy však byli původní vlastníci předmětných nemovitostí [titul] [jméno] [příjmení] a jeho strýc [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svých vlastnických právech k těmto nemovitostem omezeni, neboť s těmito již nemohli jako vlastníci jakkoliv nakládat. Jednalo se o tyto nemovitosti dle stavu PK k. ú. [část obce] – stav. par.č.k. [číslo], role č.k. [číslo], stav. parcely č.k. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], zahrady č.k. [číslo], [číslo] a [číslo], role č.k. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], část role č.k. [číslo], lesní parcely č.k. [číslo] a [číslo], pastviny č.k. [číslo], [osobní údaje žalobkyně] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], louku č.k. [číslo], součástí ulic a cest č.k. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], neplodnou půdu č.k. [číslo] a hřiště č.k. [číslo], role č.k. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], les č.k. [číslo], pastvinu č.k. [číslo], stav parcely č.k. [číslo] a [číslo], role č.k. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], [číslo], [osobní údaje žalobkyně] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [osobní údaje žalobkyně] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], pastviny č.k. [číslo] a [číslo], zahradu č.k. [číslo], louku č.k [číslo], pastvinu č.k. [číslo], role č.k. [číslo] a [číslo] a k.ú. [část obce] louky č.k. 5, 25, [číslo], [číslo], parcely součástí ulic č.k. [číslo] a [číslo], pastvinu č.k. 6. Majetek [titul] [jméno] [příjmení] i [příjmení] [jméno] [příjmení] byl formálně znárodněn, nemohl však být knihovně přepsán, kdy k nápravě knihovního pořádku došlo až na základě Prohlášení ze dne 12.12.1961, původního vlastníka předmětných nemovitostí, oprávněné osoby podle zákona o půdě [titul] [jméno] [příjmení], kterým daroval spoluvl. podíl id. [číslo] vzhledem k celku nemovitostí do vlastnictví státu. Toto jeho prohlášení o daru bylo schváleno dne 21.12.1961 pod [číslo jednací] Finančním odborem ONV v [obec a číslo]. Spoluvlastnický podíl id. [číslo] vzhledem k celku předmětných nemovitostí zemřelého [příjmení] [jméno] [příjmení] přešel do vlastnictví čs. státu ke dni 5.1.1962 jako odúmrť na základě usnesení Státního notářství pro [část Prahy] dne 13.4.1962, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 3.5.1962. Původní vlastník, oprávněná osoba [titul] [jméno] [příjmení] uvedl ve svém Prohlášení ze dne 3.9.1991, že byl spoluvlastníkem statku„ [anonymizováno]“ v [obec a číslo], [část obce], [část obce]. Od r. 1949 byl na něho a ostatní spoluvlastníky těchto pozemků činěn soustavný nátlak na převod předmětných pozemků do vlastnictví čs. státu. Větší část předmětných pozemků byla zabrána výměrem ÚNV hl.m. [obec] [číslo jednací] ze dne 18.1.1951 o výkupu zemědělské půdy dle zák.č. 46/48 Sb. Tento výměr nebyl nikdy realizován, později byl zrušen a nemovitý majetek byl dán státem do národní správy, která byla později rovněž zrušena. V r. 1960 byla část pozemků vyvlastněna dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. na základě rozhodnutí Fin. odboru rady ONV [obec a číslo] [číslo jednací] ze dne 31.10.1960. Československý stát, zastoupený FO-ONV v [obec a číslo] neustále na spoluvlastníky předmětných pozemků naléhal, aby předali do vlastnictví státu i zbývající nemovitosti. V tomto období bylo dokonce vedeno trestní stíhání proti některým spoluvlastníkům či členům jejich rodin, kdy tato situace vyvolávala u ostatních spoluvlastníků značné obavy. Všichni spoluvlastníci bez výjimky pak byli v těžké ekonomické tísni, protože se svým vlastnickým právem předmětných pozemků nemohli žádnou formou nakládat, využívat jakýmkoliv způsobem svých vlastnických práv u těchto pozemků a přitom po nich bylo vyžadováno placení různých dávek, na což neměli finanční prostředky. Za této obtížné politické a sociální situace nezbylo [titul] [jméno] [příjmení] nic jiné