8 C 36/2023-15 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 78 411,20 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené dne 28. 2. 2008 v návaznosti na smlouvu o účtu ze dne 23. 5. 2003, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené dne 28. 2. 2008 ve spojení s výpisy z účtu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 15,9 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal, na předmětném účtu mu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 109 289,05 Kč. Z důvodu porušení smluvních povinností na straně žalovaného [právnická osoba] ke dni 2. 6. 2021 dluh žalovaného zesplatnila, když ke dni zesplatnění činila dlužná částka 109 289,05 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil ve dnech 6. 8. 2021, 16. 11. 2021, 2. 12. 2021, 10. 12. 2021, 3. 1. 2022, 4. 5. 2022 2. 6. 2022 částku v celkové výši 27 347,92 Kč. Zbývající část žalovaný neuhradil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb., rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do 31.12.2013. Podle ust. § 497 obch. z. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 obch.z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč.z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o úvěru podle § 497 obch. z., na základě které žalovaný čerpal úvěr do výše úvěrového rámce 100 000 Kč. V důsledku přečerpání tohoto úvěru vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 109 289,05 Kč. Žalobkyně proto úvěr byl ke dni 2. 6. 2021 zesplatnila a k tomu dni vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně zbylou část úvěru, když žalovaný na svůj dluh uhradil jen částku 57 347,92 Kč. Dne 27. 10. 2021 byla pohledávka [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému řádně oznámena. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Žalovanému byla dále uložena povinnost hradit zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 3. 6. 2022 a též úrok v zákonné výši 8,25 % z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 689,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 137 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 78 411,20 Kč sestávající z částky 4 260 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 872,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.