8 C 426/2022-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 47 264,05 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o vydání kreditní karty, která je úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 2. 11. 2020 Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec do výše 46 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úrokem ve výši 23. 99 % ročně. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, původní věřitel proto ke dni 18. 9. 2021 prohlásil celý dluh žalovaného za okamžitě splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2022 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy [číslo] ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 46 000 Kč a závazek žalovaného splatit vyčerpanou jistinu společně s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Úrokovou sazbu 23,99 % ročně soud zjistil rovněž ze smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, soud zjistil, že tyto opravňují původního věřitele jednostranně od smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Ze sazebníku vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, jakým způsobem žalovaný peněžní prostředky čerpal a jakým způsobem je splácel. Z dopisu původního věřitele ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že zbylá částka dluhu byla zesplatněna ke dni 18. 9. 2021 z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2022 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o.z.lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový rámec do výše 46 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 o.z, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 069 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 891 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 264,05 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.