8 C 47/2023-17 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 11 049 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 16. 10. 2021 do 22. 1. 2022, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 16. 9. 2021. Pojistné bylo sjednáno s měsíční platební frekvencí s tím, že žalovaný se zavázal hradit částku 3 444 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni 22. 11. 2022. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne 16. 9. 2021 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo modulární autopojištění. Jednalo se o vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno s měsíční platební frekvencí ve výši 3 444 Kč. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů vyplývá, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 16. 10. 2021 do 22. 1. 2022. Pojistná smlouva výše uvedená zanikla dne 22. 1. 2022, jak vyplynulo ze zániku pojištění, z důvodu nehrazení pojistného. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 2782 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1970 občanského zákoníku je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výše úroků vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo modulární autopojištění ve smyslu ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas platit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, proto došlo k zániku pojištění a za období od 16. 10. 2021 do 22. 1. 2022 dluží na pojistném částku 11 049 Kč. Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 049 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.