11 C 135/2023-57 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou.2. Z důvodu neznámého pobytu byla žalované ustanovena soudem opatrovnice. Opatrovnice žalované k podané žalobě uvedla, že smlouva o zápůjčce je neplatná pro rozpor s dobými mravy (RPSN činí 740%) a žalovaná v tomto směru uznává pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, (po zohlednění plateb žalované ve výši , částka, ). Žalovaná se domnívá, že předžalobní upomínka jí nebyla žalobkyní doručena řádně, na doručovací adresu v ČR, a proto jí nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení. V případě, že by soud posoudil smlouvu jako platnou, žalovaná namítla, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně nákladů na zaslané předžalobní upomínky ve výši , částka, , že žalobkyní požadovaná smluvní pokuta je nepřiměřená, žalobkyni nevznikl nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalované nebyla řádně doručena předžalobní upomínka.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši , částka, ve třech měsíčních splátkách do , datum, . Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši , částka, . Výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 740 % Žalovaná neplnila své povinnosti řádně, když na uvedenou pohledávku žalobkyně uhradila pouze částku , částka, . Žalobkyně též požaduje po žalované , částka, představující smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, za upomínku, když žalované bylo zasláno celkem , hodnota, upomínek.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.7. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o zápůjčce a to zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o.z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o.z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o.z. ve spojení s § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v červenci 2021, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce, činily v průměru 10,47 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 740 %, tvoří takto sjednaná RPSN zhruba sedmdesátinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se poplatku ve výši , částka, je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. neplatné.9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o zápůjčce či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročnou zápůjčku. Podmínkou uzavření smlouvy o zápůjčce ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši poplatku nabízeného zapůjčitelem. Pokud by tedy v rámci uzavírané smlouvy o zápůjčce nebyl sjednán ve smlouvě uvedený poplatek, k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou je jako celek absolutně neplatná.10. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Pokud žalovaná uhradila částku , částka, , zbývá k vydání bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovanou o plnění poprvé dopisem ze dne , datum, , odeslaným žalované dne , datum, . V tomto dopise stanovila žalobkyně žalované k zaplacení dluhu lhůtu do 3 dnů. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v této lhůtě dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), když s ohledem na poměrný neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení v rozsahu 50 % (úspěch ve výši 75 % - neúspěch ve výši 25%). Jelikož je žalovaná z důvodu neznámého pobytu zastoupena v tomto řízení opatrovníkem, je žalobkyně v této souvislosti povinna uhradit k rukám České republiky – Okresního soudu , adresa, -jih náhradu nákladů řízení ve výši 50 % účelně vynaložených nákladů ustanoveného opatrovníka v celkové výši , částka, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po , částka, dle § 9 odst. 2 a § 7 bodu 3. advokátního tarifu a dvou režijních paušálů za , částka, dle § 13 odst. 4 AT včetně 21% DPH.