25 C 4/2024 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 26 303,36 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne [datum] Touto smlouvou původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], poskytla žalovanému úvěr na sporožirovém účtu. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut konkrétně kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán do limitu 24 000 Kč. Žalovaný byl současně povinen hradit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentního a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem, jež byly v souladu se smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentu. Dle podmínek smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Žalovanému však vznikl nepovolený debetní zůstatek, který neuhradil, a proto původní věřitel převedl pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu v souladu s platným oznámením původního věřitele, tj. ve výši 18,90 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni. Ze seznamu postupovaných pohledávek je patrné, že mezi postupovanými pohledávkami byla i pohledávka žalovaného. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o sporožirovém účtu, kterému bylo přiděleno [číslo]. Dále byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena dne [datum] smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (kontokorent) č. [bankovní účet] (nové číslo účtu vzhledem k předchozímu datu uzavření smlouvy o sporožirovém účtu). Výše limitu kontokorentu byla sjednána na částku 24 000 Kč. Ke dni uzavřené smlouvy činil roční úrok 18,90 %. Úrokovou sazbu a ceny za služby však mohou být měněny v návaznosti na ekonomické a obchodní podmínky, jak je uvedeno v čl. 2 smlouvy o úvěru, z čehož vyplývá i oprávněnost žalobkyně požadovat tento úrok, jak je ostatně také vedeno v oznámení o úrokových sazbách [obec] spořitelny (původního věřitele). Poslední výzvou před podáním žaloby právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný byl dále vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána dle dodejky následujícího dne, kde byl současně poučen o důsledcích nezaplacení dlužné částky (soudní řízení), která mu vznikla nepovoleným debetním zůstatkem. 4. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do [datum]. 5. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena dne [datum] smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu dle § 497 obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy byl žalovanému na běžném účtu poskytnout kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán do limitu ve výši 24 000 Kč, a to včetně úroku z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % ročně. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 505 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 053 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 303,36 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.