6 C 58/2021-166 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně žalobou podanou proti žalovaným , právnická osoba, a dále proti , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad u Okresního soudu Plzeň-jih dne , datum, se domáhala s odkazem na údajný neúměrný zásah správních orgánů ve stavebním řízení a v řízení kolaudačním do své právní sféry jakožto majitelky vedlejších staveb a pozemku na p.č. 401/1 v k.ú. , adresa, , kdy již umístění za současného stavu stavby rodinného domu na p.č. 401/1 a přípojek nelze změnit, aby soud vydal rozsudek, jímž by určil, že žalovaný , Jméno žalovaného, je ve spolupráci se Stavební odborem , právnická osoba, , adresa, je povinen provést přestavbu svého rodinného domu tak, aby hlavní vchod do domu vedl z , adresa, a aby přestavba byla projednána s účastníky Stavebního úřadu ze dne , datum, . Dále se domáhala, aby soud stanovil, že tento žalovaný je povinen vyměnit střešní krytinu černé barvy s glazurou, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí a narušení pohody bydlení na sousedním pozemku a stavbě, anebo aby stávající krytina byla opatřena např. nátěrem. Žalobkyně také namítala že l správním orgánem, Městským úřadem , adresa, byl porušen zákon takovým způsobem, že by to mohlo ovlivnit zákonnost kolaudačního rozhodnutí stavby žalovaného , právnická osoba, , nebo že taková vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.2. Okresní soud Plzeň-jih usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyslovil svoji věcnou nepříslušnost k projednání a rozhodnutí ve věci a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Krajskému soudu v Plzni. Krajský soud poté, co mu věc byla postoupena k vyřízení, vyzval žalobkyni k odstranění vad žaloby, přičemž žalobkyně zastoupená advokátem v podání ze dne , datum, uvedla, že se žalobou domáhá odstranění škodlivých účinků, které má dům postavený na parcele č. 401/2 v k.ú. , adresa, , jehož vlastníkem je žalovaný , Jméno žalovaného, , na sousední pozemek a dům žalobkyně č.p. 304 v městě , adresa, , čili, že se jedná o působení imisí ve smyslu § 1013 a násl. občanského zákoníku. Dále dovodila, že Okresní soud , adresa, -jih posoudil věc nesprávně, když rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu do řízení podle soudního řádu správního.3. K návrhu Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , spisová značka, , který argumentoval tím, že žaloba nepatří mezi věci, které mají být projednány ve správním soudnictví, rozhodl zvláštní senát zřízený podle zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů usnesením z , datum, , č.j. , Anonymizováno, , že příslušný vydat rozhodnutí ve věci je soud v občanském soudním řízení a usnesení Okresního soudu , adresa, -jih z , datum, , č.j. , spisová značka, zrušil. Krajský soud v Plzni pokynem z , datum, postoupil spis zpět k vyřízení Okresnímu soudu , adresa, -jih.4. Okresní soud , adresa, -jih (dále jen soud) usnesením z , datum, řízení proti , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, zastavil podle § 104 odst. 1 o.s.ř. s odkazem na ustanovení § 159a odst. 4 o.s.ř., neboť o věci bylo již pravomocně rozhodnuto. Žalobkyně podala proti , právnická osoba, , adresa, , stavebnímu úřadu totiž již dříve žalobu s obdobným tvrzením, že tento správní orgán ve stavebním řízení a v řízení kolaudačním neúměrně zasáhl do její právní sféry, když povolil umístění stavby rodinného domu na p.č. 401/1 a přípojek. Toto usnesení je pravomocné.5. Žalobu podanou proti , právnická osoba, soud dále projednával na podkladě ustanovení § 1012 a násl. občanského zákoníku (dále jen obč.zák.), tedy jako žalobu na ochranu vlastníka proti působení tzv. imisí. Podle § 1012, věty druhé obč.zák., se vlastníku zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle § 1013 obč.zák. pak platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.6. Žalovaný , Jméno žalovaného, (dále jen žalovaný) již ve svém písemném vyjádření k žalobě z , datum, vyjádřil názor, že žalobu považuje za absolutně nedůvodnou, která má za cíl jen šikanování jeho osoby a města , adresa, . Na jednání konaném dne , datum, uvedl, že pokud se jedná o vchod do domu, je umístěn v místě, kde stávala původní budova stodoly. Jedná se přitom u stávajícího vchodu o otvor menších rozměrů, než byly původní dveře do stodoly. Vchod nikdy nebyl situován jinak než na východ. Tento vchod byl vybudován v dostatečné vzdálenosti od pozemku žalobkyně, a to ve vzdálenosti 7 m od hranice jejího pozemku. Vchod není situován jinak než na východ a žalovaný nerozumí tomu, proč žalobkyně požaduje vchod na jih. K lesku střechy žalovaný uvedl na jednání konaném dne , datum, , že pokud se jedná o lesk střechy, na který si žalobkyně stěžuje, jedná se jen o lesk při určité části dne, a to při východu slunce a při bezprostředním svitu slunce po dešti. Navíc podle žalovaného má žalobkyně má bytové místnosti v domě na straně směřující do ulice.7. K tvrzením žalobkyně soud provedl jednak listinné důkazy založené ve spisu , právnická osoba, ve , adresa, – Stavební úřad, dále fotodokumentaci, kterou předložila žalobkyně a dne , datum, provedl ohledání na místě samém v domě a zahradě žalobkyně, před vchodem do domu žalovaného ve , adresa, a provedl také důkaz listem vlastnictví včetně stavu k , datum, . Z rozhodnutí považoval soud za nejdůležitější kolaudační rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Odboru výstavby ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, o povolení užívání stavby rodinného domu žalovaného v , adresa, z , datum, , které nabylo právní moci , datum, . V tomto rozhodnutí se mj. uvádí, že nepodstatné odchylky skutečného provedení stavby od projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení jsou v projektové dokumentaci vyznačeny a tyto odchylky nevyžadují řízení o změně stavby. V odůvodnění tohoto pravomocného rozhodnutí se poté uvádějí změny oproti projektové dokumentaci tak, že na vstupní straně rodinného domu místo francouzského okna bylo osazeno okno o rozměrech 700 × 700 mm, ve straně do ulice byly zrušeny balkonové dveře, ve straně do zahrady byl vynechán sloupek u francouzského okna, byly vynechány dveře mezi obývacím pokojem a halou, byla vynechána příčka mezi obývacím pokojem a kuchyní. Ve druhém nadzemním podlaží bylo místo tří střešních oken osazeno pouze jedno, na západní straně místo tří střešních oken byly osazeny pouze dvě a směrem do ulice byly zrušeny dvoje balkonové dveře a místo nich osazena dvě okna. Opakovaným podnětům žalobkyně k zahájení přezkumného řízení ve věci vydání kolaudačního rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání rodinného domu žalovaného, Krajský úřad Plzeňského kraje nevyhověl. Odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje bylo zamítnuto rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj. Námitky žalobkyně proti stavbě rodinného domu žalovaného byly žalobkyni opakovaně vysvětlovány Městským úřadem , adresa, , a to například dne , datum, . V tomto vysvětlení městského úřadu je řešen i třpyt střešní krytiny s tím, že byl řešen již v průběhu stavebního řízení.8. Z protokolu o místním šetření konaném dne , datum, vyplývá, že tohoto šetření se zúčastnili oba účastníci. Oba také potvrdili zjištění soudem uvedená v protokolu, který je založen na č.l. 154 spisu. V zadním traktu domu žalobkyně se nachází její zahrada. Dům žalovaného byl viděn pouze z jedné třetiny a je vzdálen od plotu oddělujícího pozemky žalobkyně a žalovaného asi ve vzdálenosti 7 m. Dům žalobkyně se nachází od tohoto plotu ve vzdálenosti dalších 9,70 metrů. V zadním traktu domu žalobkyně vedoucího na její zahradu se nacházejí dvě okna, a to okno z předsíně a v zadní části domu okno z koupelny. Z tohoto okna v koupelně není ani část domu žalovaného vidět. Z okna v předsíni jsou vidět dvě malá okna na domě žalovaného, část střechy, střešní okno a vchodové dveře do domu žalovaného. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný ji vidí na zahradě a údajně poslouchá hovory žalobkyně a příslušníků její rodiny, je to pouze tvrzení žalobkyně, které jednak nelze ověřit a jednak se ani nemůže jednat o imisi ve smyslu ustanovení § 1013 obč. zák., která nijak nemůže podstatně omezovat obvyklé užívání pozemku žalobkyně. Je pouze na jejím rozhodnutí, kde si umístí sedací soupravu, která se nacházela na její zahradě i v době místního šetření a kde bude vést rozhovory se svými příbuznými. Tato sedací souprava byla zachycena i na fotografiích, které předložila žalobkyně a jenž jsou založeny na č.l. 158 spisu. V žádném případě soudu nepřísluší nařizovat žalovanému přestavbu domu, což je pouze v pravomoci stavebního úřadu, který o zahájení a povolení stavby rozhodl na základě stavebního zákona č. 183/2006 Sb., přičemž účastnicí stavebního řízení byla podle § 85 tohoto zákona i žalobkyně, která to nakonec p