8 C 182/2023-26 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 49 038,04 Kč s přísl., když nezaplatila za odebrané zboží od žalobkyně. Ve věci bylo rozhodnuto ve zkráceném řízení platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl zrušen pro nedoručitelnost žalované do vlastních rukou. Dále byli účastníci usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyzváni, aby se ve věci vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez ústního jednání a byla přiložena doložka, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se předpokládat, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Podle ust. § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, následující: žalobkyně dodala žalované podle jejího požadavku zboží dle katalogu žalobkyně, přičemž toto jí bylo dodáno dne [datum] v [údaj o čase] hodin prostřednictvím dopravce [anonymizována dvě slova], [obec], když toto zboží bylo vyfakturováno fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 51 674,26 Kč splatné dne [datum]. Specifikace zboží je uvedena ve faktuře a v žalobě. Žalovaná převzetí zásilky od žalobkyně potvrdila. Dále žalobkyně na základě osobního výběru žalované jí dodala dne [datum] prostřednictvím svého dealera pana [jméno] [příjmení] zboží bližší specifikace a katalogové číslo uvedeno ve faktuře [číslo] ze dne [datum] na částku 12 363,78 Kč splatné dne [datum]. I tato faktura sloužila jako dodací list. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že z prvé faktury splatné dne [datum] žalovaná ještě před podáním žaloby zaplatila částku 15 000 Kč, přičemž žalobkyně požaduje k doplacení rozdíl, tedy 36 674,26 Kč a druhou fakturu splatnou dne [datum] vůbec nezaplatila. Proto žalobkyně požaduje k zaplacení 12 363,78 Kč. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalované vybrané zboží žalovanou dle jejího katalogu, zboží bylo dodáno v prvém případě [datum] za částku 51 674,26 Kč, splatné dne [datum]. Žalovaná z této částky žalobkyně uhradila pouze 15 000 Kč, zbývající rozdíl, tedy 36 674,26 Kč, je povinna zaplatit žalovaná, stejně tak i jako za zboží vyúčtované druhou fakturou na částku 12 363,78 Kč. Bylo prokázáno, že žalovaná zboží převzala a žalobkyni nezaplatila kupní cenu, přičemž porušila ustanovení § 2079 odst. 1 o.z. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně úroku z prodlení podle ust. § 1970 odst. 1 o.z., když k prodlení žalované došlo následující den dnem po splatnosti; tedy u prvé nedoplacené faktury došlo k prodlení dne [datum], u druhé nezaplacené částky 12 363,78 Kč došlo k prodlení [datum]. Soud uložil žalované tuto částku zaplatit v pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud úspěšné žalobkyni přiznal jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 2 452 Kč a dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. dva úkony, a to za žalobu ve věci samé a za výzvu k plnění částku á 300 Kč, tedy celkem 2 452 Kč, na soudním poplatku je 600 Kč, což představuje 3 052 Kč. A podle § 3 nařízení vlády č 351/2013 Sb. je povinna žalovaná též zaplatit žalobkyni náklady spojené uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.