1 C 79/2025-148 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení, smluvním úrokem a smluvní pokutou z titulu úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, , a to s následujícím odůvodněním:Mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně emailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Úvěruschopnost žalované byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované (dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované), dále registrem SOLUS a z nebankovního registru klientských informací, lustrací v insolvenčním rejstříku. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její účet peněžní prostředky ve výši , částka, . K vyplacení došlo dne , datum, . Celkovou částku včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 68,36 % ročně se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem prosinec 2024. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, když uhradila do dne podání žaloby pouze částku , částka, . (dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, rovněž , částka, .) Od té doby až do rozhodnutí soudu nebyly hrazeny na dluh žádné platby. Tím porušila své smluvní závazky. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o více jak 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou již první splátky. K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná v prodlení, žalobkyni vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na nové dlužné jistině částku , částka, (zbývající dlužná původní jistina úvěru, dlužný úrok ke dni zesplatnění úvěru), na smluvní pokutě dle bodu 6.1 smlouvy částku , částka, , na nákladech v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, , na smluvní pokutě dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši , částka, za každý den prodlení žalované, počínaje dnem , datum, , postupně ponížená započítanými splátkami žalované po zesplatnění úvěru, kapitalizovanou částkou ke dni podání žaloby ve výši , částka, , dále na úroku ve výši 68,36 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a na úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .2. V průběhu řízení pak svými procesními úkony ze dne , datum, a , datum, , ještě před projednáním samotné žaloby, omezila žalobní návrh pouze na částku poskytnuté a nevrácené jistiny úvěru ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne doručení předžalobní výzvy žalované. Pokud by plnění bylo žalované stanoveno ve splátkách, navrhla minimální výši , částka, měsíčně pod ztrátou výhody splátek.3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, namítala, že je úvěrová smlouva od počátku neplatná s odkazem a ust. § 87 odst. 1 ve spojení s ust. § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když prověření úvěruschopnosti žalované nebylo dostatečné a existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Na toto upozornila žalobkyni žalovaná již svým podáním ze dne , datum, s návrhem na uzavření dohody o určení splatnosti jistiny z neplatně uzavřené úvěrové smlouvy, na který však žalobkyně nepřistoupila. Žalovaná také namítala, že úvěrová smlouva je neplatná i z jiného právního důvodu, a to s odkazem na ust. § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“) pro nepřiměřená ujednání. Žádala, aby soud žalobu zamítl v plném rozsahu, případně, aby určil žalované povinnost uhradit žalobkyni pouze zbývající jistinu poskytnutého peněžního plnění, a to ve splátkách po , částka, měsíčně bez ztráty výhody splátek, když vyšší částka není ve schopnostech a možnostech žalované.4. Soudem byly strany sporu v průběhu řízení poučeny, že věc by mohla být posouzena soudem i z titulu bezdůvodného obohacení, tedy po právní stránce jinak, z důvodu její neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků a také, že soud musí z úřední povinnosti zkoumat, zda žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost k ověření úvěruschopnosti žalované před tím, než jí úvěr poskytla. Žalobkyně setrvala na svých původních tvrzeních a další důkazy nenavrhla. Žalovaná k tvrzení, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované předložila k důkazu přehled svých závazků vztahující se k období před poskytnutím úvěru žalované včetně uzavřených smluv, a navrhla ověření u společnosti zajišťující správu příslušných registrů. V návaznosti na toto byla dále žalobkyně poučena, že neunáší své tvrzení o tom, že posoudila úvěruschopnost žalované, tak, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobkyně po tomto poučení setrvala na svých původních vyjádřeních, že úvěruschopnost posoudila dostatečně, pokud jí žalovaná své závazky zatajila, nemůže toto jít k tíži žalobkyně. Žalovaná byla soudem vyzvána, aby prokázala svoji aktuální finanční situaci k posouzení možností žalované splatit poskytnutou jistinu v přiměřené době.5. Mezi stranami nebylo sporné, že žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, částku , částka, a žalovaná jí vrátila dosud částku , částka, . Spornou skutečností zůstalo, zda žalobkyně posoudila před uzavřením této smlouvy dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo i z jiných zdrojů, tak, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Soud se tedy v rámci dokazování zabýval právě touto spornou skutečností, neboť od ní se odvíjelo právní posouzení vztahu mezi účastníky sporu a tím i rozhodnutí soudu týkající se případně přiznání nároku na zákonné úroky z prodlení a možnost případné ztráty výhody splátek.6. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Před uzavřením úvěrové smlouvy podepsala žalovaná formou komunikace na dálku obecný formulář žalobkyně označený jako „Prohlášení klienta“, kde mj. potvrdila, že nemá vůči státu a třetím stranám splatné dluhy, vyjma dluhů konsolidovaných tímto úvěrem a na základě informací od klienta zprostředkovatel úvěru vyplnil údaje týkající se příjmů a závazků žalované do formuláře „Hodnocení Klienta“. Z tohoto formuláře soud zjistil, že celkový příjem žalované ve výši , částka, tvořily příjmy jak ze zaměstnání žalované od společnosti , právnická osoba, se sídlem v Roupově, tak z jejího invalidního důchodu v částce , částka, důchodu. Byť uvedla, že je vdaná, tvrdila zároveň, že s manželem nežije ve společné domácnosti. Na její výdaje byl žalobkyní použit výpočet se započítáním životního minima ve výši , částka, a splátka dříve poskytnutého úvěru od žalobkyně v částce , částka, . Náklady na bydlení byly uvedeny žalovanou v částce , částka, a doklady k nim nebyly žalobkyní vyžadovány. Doloženy byly pouze tvrzené příjmy žalované výplatními páskami za tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru a potvrzením banky z internetového bankovnictví o příchozích platbách invalidního důchodu na účet žalované za shodné období. Žalobkyně pak provedla lustraci v registru SOLUS, kde nebyla zjištěna částka po splatnosti, ověřila v nebankovním registru klientských informací (NRKI), že je k osobě žalované evidováno 5 žádostí o úvěr u jiných finančních institucí, přičemž se může jednat o žádosti živé, odvolané klientem i zamítnuté). Dluhy po splatnosti nebyly definovány žádnou částkou, proto žalobkyně po poučení soudu uvedla, že sice pět žádostí evidovala, ale tyto mohly být řádně spláceny nebo se mohly stále vyřizovat, mohly být také zamítnuty, proto v tomto směru před poskytnutím úvěru dále nic neověřovala a vycházela z tvrzení žalované. Tvrdila, že do bankovního registru přístup neměla a nemá. Výpisy z účtu za určité období předcházející okamžiku posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně po žalované rovněž nepožadovala. Žalovaná v průběhu řízení doložila seznam poskytnutých úvěrů a zápůjček od jiných institucí za období od , datum, do , datum, , z něhož soud zjistil, že dne , datum