20 C 187/2025-42 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vůči žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. st. 549, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části obce , adresa, , č. p. 575, rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. č. st. 549; a pozemku p. č. 472/12, zahrada, to vše zapsáno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , na listu vlastnictví (LV) č. , hodnota, . Uvedla, že již nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, a to zejména proto, že se nepodařilo dosáhnout dohody spoluvlastníků o způsobu vypořádání práv k nemovitosti, případně o dalším užívaní nemovitosti. Konstatovala, že nemovitost nelze s ohledem na její povahu fakticky rozdělit, neboť se jedná o funkční celek tvořený jedinou jednotkou. V žalobě navrhla, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedeným nemovitostem zrušeno a vypořádáno tak, že tyto nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, která žalované vyplatí náhradu ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil dne , datum, jednání, ke kterému se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně. Žalovaná se téhož dne z jednání telefonicky omluvila s odůvodněním, že , podezřelý výraz, Při tomto jednání provedl soud listinné důkazy obsažené ve spise, žalobkyni vyzval podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k unesení důkazního břemene týkající se tvrzené nedělitelnosti předmětné nemovitosti, solventnosti žalobkyně a zdůvodnění vypořádacího podílu navrženého žalobkyní ve výši , částka, s tím, že ji současně poučil o nebezpečí neúspěchu ve věci. Účastníkům byla poskytnuta koncentrační lhůta v trvání jednoho týdne ode dne doručení protokolu z tohoto jednání. Jednání bylo odročeno na , datum, . Protokol z jednání byl žalobkyni, resp. jejímu právním zástupci, doručen dne , datum, , žalované dne , datum, .4. Žalobkyně v podání ze dne , datum, předložila soudu důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože ji soud opětovně vyzval, a současně jí zaslal žalobkyní navrhované smírné řešení, což bylo žalované doručeno dne , datum, ., právnická osoba, jednání nařízenému dne , datum, se dostavil právní zástupce žalobkyně a právní zástupce žalované. Mezi účastníky se nepodařilo uzavřít smír. Během tohoto jednání soud provedl účastníky předložené důkazy. Strana žalující setrvala na svém návrhu, že nechce nadále setrvávat v podílovém spoluvlastnictví s žalovanou a požádala soud, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti zrušeno a vypořádáno. Právní zástupce žalované žádal soud o odročení jednání s odůvodněním, že probíhá jednání mezi žalovanou a další společností ohledně odkoupení jejího spoluvlastnického podílu s tím, že pokud bude tento prodej realizován, bude další jednání v této věci bezpředmětné. Uvedl, že budoucí nabyvatel spoluvlastnického podílu žalované by následně odkoupil spoluvlastnický podíl žalobkyně za částku ve výši , částka, . Po krátkém přerušení jednání, kdy právní zástupce žalobkyně kontaktoval svého klienta, sdělila strana žalující že nadále trvá na podané žalobě, neboť nechce dále pokračovat v jednání se zprostředkovatelem prodeje ze strany žalované, který neustále měnil nejen smluvní strany kupní smlouvy, ale i kupní cenu, a strana žalující tak nesouhlasí s tím, aby bylo jednání odročováno. Účastníci, resp. právní zástupci, se shodli na tom, že předmětná nemovitost je nedělitelná. Právní zástupce žalobkyně navrhl, že je ochoten od žalované koupit její spoluvlastnický podíl za částku ve výši , částka, , případně , částka, s odkazem na interní směrnice žalobkyně. Žalovaná navrženou částku neakceptovala, neboť jí, stejně jako soudu, přišla neadekvátní. Současně však žalovaná strana uvedla, že žalovaná nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, ani jimi disponovat nebude, aby mohla nabýt spoluvlastnický podíl žalobkyně. S ohledem na uvedené skutečnosti žalobkyně v závěrečném návrhu setrvala na žalobním návrhu týkající se zrušení spoluvlastnictví a jako způsob vypořádání navrhla prodej předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen tak, jak jsou uvedeny podíly účastníků k předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí. Žalovaná strana se práva závěrečného návrhu vzdala.6. Po provedeném dokazování dospěl závěru k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Jak vyplývá z aktuálního výpisu z Katastru nemovitostí, účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. st. 549, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 575, rodinný dům, to vše zapsáno u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „nemovitost“). Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2, žalované přísluší spoluvlastnický podíl taktéž o velikosti ideální ½. Předmětné nemovitosti tvoří funkční celek, kdy se jedná o řadový dům se zahradou. Přičemž tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná, nicméně uvedené vyplynulo i z fotografií předložených žalobkyní a půdorysu nemovitosti, které soud provedl při jednání k důkazu. Současně z výpisu z www.mapy.com týkající se předmětné nemovitosti soudu vyplynulo, že nemovitost je řadový dům se zahradou, a případné dělení nemovitosti, např. na bytové jednotky, pokud by to bylo vůbec možné, by s sebou neslo nepřiměřené náklady. Ve věci tak nebyl zadán a zpracován znalecký pozemek ohledně dělitelnosti nemovitosti, a to i s ohledem na náklady řízení. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobkyní navržené cena vypořádacího podílu je pro žalovanou neakceptovatelné, když i soud konstatoval, že s ohledem na aktuální ceny nemovitostí v obci , adresa, a okolí je navržená cena vypořádacího podílu ve výši , částka, , případně , částka, , nepřiměřeně nízká. Žalobkyně však uvedla, že s ohledem na interní směrnice není v možnostech žalobkyně zaplatit na vypořádací podíl vyšší částku. Žalovaná, resp. její právní zástupce, soudu sdělil, že ve finančních možnostech žalované není a ani nebude odkoupení spoluvlastnického podílu žalobkyně na nemovitosti. Žalovaná uvedla, že aktuálně probíhá mezi žalovanou a třetí osobou jednání týkající se prodeje spoluvlastnického podílu žalované s tím, že tato třetí osoba je ochotna následně odkoupit spoluvlastnický podíl žalobkyně. K těmto skutečnostem předložila žalovaná strana emailovou komunikaci a požádala soud o odročení jednání. Právní zástupce žalobkyně vyjádřil nesouhlas s odročením jednání, jakož i se způsobem, jakým je jednání ze strany žalované, resp. zprostředkovatele pana Poklopa vedeno s odůvodněním, že pan , jméno FO, jakožto zprostředkovatel prodeje neustále mění jak strany kupní smlouvy, tak i kupní cenu.7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.8. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.9. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.10. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.11. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.12. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.13. V projednávané věci se žalobkyně domáhala, aby bylo soudem zrušeno podílového spoluvlastnictví účastníků a rozhodnuto o způsobu jeho vypořádání, přičemž uvedla, že věc není fakticky dělitelná. Žalobkyně navrhla, aby jí nemovitost byla přikázána do spoluvlastnictví s tím, že jako vypořádací podíl uvedla částku ve výši , částka, , případně , částka, , kterou žalovaná neakceptovala a i soud ji shledal nepřiměřeně nízkou s ohledem na současný trh s nemovitostmi v dané oblasti. Žalovaná se ve věci poprvé vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce až při jednání dne , datum, , a to i přesto, že v mezidobí byla soudem opakovaně vyzvána k vyjádření a dne , datum, jí b