11 C 101/2026-13 – Okresní soud Plzeň-jih

ECLI: ECLI:CZ:OSPJ:2026:11.C.101.2026.1
Datum: 2026-06-26
Předmět: o 28 701,80 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb.
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpodnikatel
O co šlo: o 28 701,80 Kč s příslušenstvím (§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do , datum, . Žalovaný byl v době uzavření podnikatelem a úvěr mu byl poskytnut v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Žalovaný úvěr do data splatnosti nevrátil, proto se žalobkyně touto žalobou domáhá úhrady částky, která po zohlednění plateb ze strany žalovaného ve výši , částka, činí celkem , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému podnikatelský úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do , datum, . Žalovaný měl úvěr vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 35 % jistiny v kapitalizované výši , částka, , poplatku za službu expresní projednání žádosti ve výši , částka, , poplatku za službu SMS servis ve výši , částka, a smluvního úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení. Z potvrzení o platbě vyplývá, že dne , datum, byla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, vyplacena částka , částka, . Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy uhradil částku ve výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu před podáním žaloby ze dne , datum, , ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do tří dnů. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu před podáním žaloby dne , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 o. z., jejíž součástí byly rovněž úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný čerpal úvěr a tento úvěr řádně nesplácel, vznikl mu dluh ve výši , částka, zahrnující nesplacenou jistinu ve výši , částka, , smluvní úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a poplatky v celkové výši , částka, . Dále žalobkyni vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za tři úkony právní služby dle a.t. v aktuálním znění, včetně tří paušálních náhrad výdajů za , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu účinného v aktuálním znění a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Citovaná ustanovení

§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)