20 C 112/2026-92 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , kterým se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , poskytla žalované na základě smlouvy o službě Twisto účet a smlouvy o splátkovém limitu spotřebitelský úvěr a umožnila jí odložené platby. Žalovaná však své závazky řádně a včas nesplnila, žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Po zesplatnění úvěru zůstala neuhrazena jistina ve výši , částka, a smluvně sjednané poplatky ve výši , částka, . Žalobce navrhl, aby soud uložil žalované povinnost uvedenou částku s příslušenstvím zaplatit. Dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaná nárok uvedený v žalobě ve svém písemném vyjádření ze dne , datum, neuznala s odůvodněním, že nejedná o nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, nýbrž o nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Úvěrová smlouva je dle jejího názoru absolutně neplatná, přičemž tato neplatnost je dána hrubým rozporem parametrů smlouvy s dobrými mravy, a to především výší RPSN a nedostatečným splněním povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí její úvěruschopnost. Žalovaná dále poukázala na samotný proces uzavření smlouvy, neboť má za to, že mechanismus uzavření smlouvy nezajištuje, že dochází skutečně k podpisu smlouvy. Ke smlouvě není připojen elektronický podpis. Žalovaná tedy v závěru svého vyjádření navrhla, aby soud přezkoumal veškeré náležitosti nároku a požádala, aby částku , částka, mohla uhradit v měsíčních splátkách po , částka, a dále, aby soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) z důvodů zvláštního zřetele hodných.3. Soud ve věci nařídil jednání, které se konalo dne , datum, . Žalovaná se z ústního jednání omluvila z důvodu pracovního vytížení a odkázala na své předchozí písemné vyjádření. Souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalující strana při jednání setrvala na podané žalobě v plném rozsahu.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne , datum, .5. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, vyzval soud žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně podáním ze dne , datum, a , datum, doplnila, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované a předložila soudu důkazy k prokázání tohoto tvrzení.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.7. Ze Smlouvy k službě Twisto účet ze dne , datum, , Smluv o splátkovém limitu ze dne , datum, a , datum, , jakož i četných příloh o splátkovém limitu uzavřených mezi účastníky od května 2024 do listopadu 2024, všeobecných obchodních podmínek, měsíčních vyúčtování, výzvy k úhradě a dalších listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaná dne , datum, uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o službě Twisto účet, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník, které byly pro účastníky závazné. Na základě této smlouvy byl žalované zřízen Twisto účet s možností využívat službu odložených plateb. Téhož dne účastníci uzavřeli rovněž smlouvu o splátkovém limitu s úvěrovým rámcem do výše , částka, , který byl následně smlouvou ze dne , datum, navýšen až na částku , částka, . Žalované tak byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve formě možnosti odkládat platby a hradit jednotlivé čerpané částky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Soud dále zjistil, že žalovaná v období od , datum, do , datum, služby poskytované právním předchůdkyní žalobkyně skutečně využívala. Z předložených vyúčtování vyplývá, že celkem vyčerpal částku , částka, , z níž , částka, bylo čerpáno prostřednictvím Twisto účtu a částka , částka, prostřednictvím splátkového limitu. Současně byly žalované v souladu se smluvní dokumentací a všeobecnými obchodními podmínkami, které byly pro účastníky závazné, účtovány sjednané poplatky. Z měsíčních vyúčtování a přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná své závazky nehradila řádně a včas a na dlužnou pohledávku uhradila toliko částku , částka, , která byla započtena na příslušenství pohledávky. S ohledem na skutečnost, že žalovaná ve svém písemném vyjádření toto tvrzení nerozporovala, vzal soud výši provedených plateb za prokázanou. V důsledku prodlení byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dlužných částek. Výzvou ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně upozornila žalovanou na porušování smluvních povinností a uplatnila své právo požadovat okamžité splacení všech závazků ze smlouvy. Poté, co žalovaná neuhradila dlužné splátky ani v dodatečné lhůtě, došlo dne , datum, k zesplatnění celého úvěru. Ke dni konečné splatnosti činila pohledávka celkem , částka, a sestávala z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a z dlužných poplatků ve výši , částka, . Tuto částku žalovaná ani přes výzvy žalobkyně dosud neuhradila. Současně soud zjistil, že úroková sazba a tzv. RPSN (Roční procentní sazba nákladů) uvedené Smlouvě, jakož i v Přílohách o splátkovém limitu se pohybuje kolem výše 50 % zápůjční úroková sazba a 65 % RPSN. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v délce sedmi dnů od odeslání výzvy.8. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, před uzavřením shora uvedených smluv zkoumala úvěruschopnost žalované, když vycházela jak z interní databáze, tak externí databáze (Insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí, SOLUS), jakož i z informací poskytnutých žalovanou (její příjmy a výdaje, majetkové poměry).9. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v dubnu 2024 až listopadu 2024 činila cca 8,75 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě cca 26,25 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvách včetně příloh o splátkovém limitu ve výši cca 50 % měsíčně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v dubnu 2024 až listopadu 2024 téměř 6krát. RPSN je ve smlouvách, včetně příloh o splátkovém limitu uvedeno ve výši cca 65 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2024 až listopadu 2024 výši 9,1 %, tj. RPSN uvedené ve smlouvách včetně příloh o splátkovém limitu je v uvedeném období více jak cca 7krát vyšší.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o sp