20 C 45/2026-86 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také jen „smlouva“), na základě které byly žalovanému dne , datum, převodem na účet uvedený ve smlouvě poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve smlouvě ve výši 68,35 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách á , částka, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2025. Žalovaný však sjednané splátky nesplácel řádně a včas. Žalobkyně požaduje po žalovaném z důvodu prodlení 2 smluvní pokuty á , částka, , tj. , částka, , a náklady v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši , částka, . V souladu se Smlouvou žalobkyně úvěr k datu , datum, zesplatnila a byla stanovena nová jistina ve výši , částka, . Žalobkyně v souladu se Smlouvou požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, tj. od , datum, do jejího úplného zaplacení. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě písemně nevyjádřil.3. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).4. Soud ve věci nařídil dne , datum, ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal.5. Žalovaný se k jednání, byť se zpožděním dostavil, a v rámci jednání uvedl, že má zájem dluh splatit, ale s ohledem na svoji nepříznivou ekonomickou situaci, kdy je aktuálně bez zaměstnání a nastoupit do práce by měl od května 2025, požádal soud o umožnění splácení dluhu ve splátkách, přičemž je schopen splácet maximálně , částka, měsíčně od posledního dne měsíce červen 2026. Žalobkyně požadovala splátku alespoň ve výši splátky stanovené ve smlouvě.6. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud provedl v rámci ústního jednání k důkazu, zjistil soud následující skutečnosti. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky žalobkyně, uzavřené mezi účastníky distančním způsobem dne , datum, byly dne , datum, vyplaceny peněžní prostředky ve výši , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, , což k dotazu soudu potvrdila i banka. Žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vycházela jak z interní databáze, údajů poskytnutých žalovaným, výpisu z bankovního účtu žalovaného a z dalších dostupných registru (např. NRKI). Žalovaný se oproti tomu zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku ve výši , částka, představující jistinu, úrok za poskytnutí úvěru (nikoliv pojištění, bylo-li sjednáno), a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, se splatností k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,34 % p. a. (v oznámení o schválení úvěru á 68,35 %). Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů, tzv. RPSN, je ve Smlouvě stanoveno ve výši 94,39 % (v oznámení o schválení úvěru á 90,12 %). Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný zaplatil na jistinu celkem , částka, , a to dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, vždy á , částka, a dne , datum, á , částka, . Žalovaný však sjednané splátky nesplácel řádně a včas. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátky se tak žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. V souladu se Smlouvou žalobkyně úvěr k datu , datum, zesplatnila a byla stanovena nová jistina ve výši , částka, skládající se z celé dosud nezaplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru. Za prodlení do zesplatnění úvěru žalobkyně požaduje v souladu se Smlouvou smluvní pokutu v celkové výši , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně v souladu se Smlouvou požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, tj. od , datum, do jejího úplného zaplacení.7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v listopadu 2025 činila 8,51 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 25,53 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 68,34 % (v oznámení o schválení úvěru á 68,35 %) tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v listopadu 2025 více jak 8krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 94,39 % (v oznámení o schválení úvěru á 90,12 %). Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v listopadu 2025 výši 8,81 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě (v Oznámení o schválení úvěru) je víc jak 10krát vyšší.8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměře