14 C 331/2020-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], žalobkyně uplatnila pohledávku v částce [částka] s úrokem z prodlení z titulu zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo. Žaloba je odůvodněna tím, že podle zjištění žalobkyně je osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, a žalovaný jako provozovatel měl povinnost mít k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). V době od [datum] do [datum] (po dobu 93 dnů) neměl žalovaný k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na příspěvek za nepojištěné vozidlo. V souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne [datum], výzva byla žalovanému doručena [datum], a splatnost příspěvku nastala [datum]. Protože žalovaný na výzvu nereagoval a příspěvek neuhradil, byla žalovanému dne [datum] zaslána předžalobní upomínka, načež žalovaný nic neuhradil. Žalobkyně nárokuje zaplacení částky [částka], kterou tvoří příspěvek za nepojištěné vozidlo v částce [částka], a to za 93 dní v denní sazbě [částka] (sazba dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka] dle ust. § 4 odst. 4 zákona, a to ve výši určené v ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona má žalovaný jako provozovatel motorového vozidla povinnost mít k provozovanému vozidlu uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě porušení uvedené povinnosti má žalovaný povinnost dle ust. § 4 odst. 1 zákona zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti, přičemž podle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní porušení povinnosti a denní sazby podle druhu vozidla, určené vyhláškou č. 205/1999 Sb. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona má žalovaný dále povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejich výši určuje rovněž vyhláška č. 205/1999 Sb. v částce [částka]. V souladu s ust. § 4 odst. 6 a 7 zákona žalobkyně ve lhůtě jednoho roku vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku písemnou výzvou, přičemž žalovaný ve lhůtě určené výzvou nereagoval a příspěvek neuhradil. Protože se žalovaný dostal do prodlení, podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má žalobkyně dále nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (tři úkony po [částka]) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši [částka] (tři úkony po [částka]). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.