17 C 322/2020-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 11. 2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 27. 10. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 2 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky dne 13. 11. 2014. Žalovaná na svůj dluh nic neuhradila a zbývá jí na jistině ze zápůjčky uhradit 2 000 Kč, jiné příslušenství pohledávky než zákonný úrok z prodlení z dlužné částky žalobce nepožaduje. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) soud rozhodl bez jednání, jelikož žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalované se v souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž se společnost zavázala poskytnout žalované částku ve výši 2 000 Kč bezplatně. Žalovaná se částku zavázala vrátit do 13. 11. 2014. Podle potvrzení o platbě byla částka 2 000 Kč převedena na účet žalované dne 27. 10. 2014. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občnaký zákoník (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobce platně uzavřely smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 OZ, na základě které vznikla žalované povinnost vrátit zapůjčenou částku 2 000 Kč, kterou však nesplnila. Ve smlouvě se dohodly na tom, že zapůjčená částka bude splatná 13. 11. 2014. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná dluh neuhradila. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalované, aby dlužnou částku uhradila, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokátaky bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.