18 C 277/2020-19 — Okresní soud Plzeň-město

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Svou žalobu přitom odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dle § 63 z. č. 127/2005 Sb. smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smlouvy přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti z uvedené smlouvy a to i přes upomínky žalobkyně, kdy tento neuhradil vyúčtování [číslo] za obd. od [datum] do [datum] splatné dne [datum] v částce [částka], z toho v tomto řízení nárokováno [částka], vyúčtování [číslo] za obd. od [datum] do [datum] splatné dne [datum] v částce [částka], z toho v tomto řízení nárokováno [částka], vyúčtování [číslo] za obd. od [datum] do [datum] splatné dne [datum] v částce [částka], z toho v tomto řízení nárokováno [částka]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s. ř. s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek [číslo], vyúčtování [číslo] vzal soud za zjištěná skutková tvrzení uváděná žalobkyní v podané žalobě. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný se žalobkyní uzavřeli smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb s tím, že bude žalovaný využívat telekomunikační služby žalobkyně. Po právní stránce soud posoudil ujednání účastníků jako smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, na základě které se žalobkyně jako poskytovatelka zavázala poskytovat žalovanému jako zákazníkovi dohodnuté veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Žalovanému byly tímto způsobem poskytnuty služby, které žalobkyně ve svých VOP označuje jako služby třetích stran, tedy služby, které si žalovaný objednal od třetích subjektů a jejichž cenu se zavázal dle VOP žalobkyně uhradit přímo žalobkyni. Žalovaný však neuhradil vyúčtované služby poskytnuté žalobkyní v celkové výši [částka]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.