11 C 163/2020-26 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobami podanými tomuto soudu dne 24. 8. 2020 a 13. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 9 393 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako provozovatel motorového vozidla [registrační značka] a toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Vozidlo bylo v době od 11. 7. 2019 do 10. 10. 2019 a 28. 6. 2018 do 12. 10. 2018 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající příslušné denní sazbě, a to 47 Kč krát 92 dní, tedy 4 324 Kč, a 47 Kč krát 107 dní, tedy 5 029 Kč, dále částky ve výši 2x 300 Kč představující náklady na uplatnění každého z nároků. V případě druhého uvedeného období žalobce z částky 5 029 Kč a 300 Kč požadoval dohromady pouze 4 769 Kč a celkem tak žalovaná částka činí 9 393 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, žalovaný však neuhradil ničeho, ani v návaznosti na předžalobní výzvy. Řízení o zaplacení částky 4 769 Kč s příslušenstvím bylo u tohoto soudu vedeno pod sp. zn. 24 C 353/2020 a toto řízení bylo na základě usnesení tohoto soudu č.j. 11 C 163/2020-23 ze dne 14. 12. 2020 spojeno dle § 112 odst. 1 o.s.ř. z důvodu hospodárnosti ke společnému projednání v tomto řízení. 2.) Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin. 3.) V žalobě uvedená tvrzení má soud v tomto řízení za prokázaná z žalobcem předložených listin, a to zejména Výzev žalobce žalovanému k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ohledně citovaného vozidla datovaných 5.12.2019 a 6.12.2018, a ze zprávy Magistrátu města Plzně – Odbor registru vozidel a řidičů, ze kterých bylo potvrzeno, že žalovaný byl evidován jako provozovatel a vlastník vozidla v jednotlivých vymezených obdobích. Žalovaný vyměřené částky ani ostatní tvrzení žalobce nesporoval. 4.) Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 5.) Podle § 4 téhož zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). 6.) Podle § 2a téže vyhlášky, výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7.) V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem výše uvedených vozidel a byl jím i v žalovaných obdobích. Soud má za prokázané, že v uvedených obdobích nebyla vozidla žalovaného řádně pojištěna, neboť podle § 15 ods. 1 zák. č. 168/1999 Sb. pojistitelé sdělují žalobci údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti, a tyto skutečnosti jsou patrné z Výzev žalobce žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu. Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému, který nepožádal o vyřazení vozidla z provozu dle § 15 odst. 5 téhož zákona, nárok dle § 4 zák. č. 168/1999 Sb. na zaplacení tzv. příspěvku, který byl žalobcem stanoven podle příslušné denní sazby. Žalobkyně doložila výzvy k zaplacení dlužné částky, adresované žalovanému ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení takové výzvy se stává splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se žalovaný dostal do prodlení. K zániku nároku nedošlo. Žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný. 8.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1.489 Kč. Tato částka spočívá v soudním poplatku ve výši 400 Kč, v odměně advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy) a ve 3 paušálních náhradách po 100 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady jsou dále zvyšovány o 21 % DPH počítané ze součtu odměny advokáta a paušálních náhrad. Soud neshledal důvody pro přiznání odměny za úkony spočívající v převzetí zastoupení a sepisu žaloby za druhý podaný návrh, když návrhy byly doručeny soudu v v rozmezí jednoho měsíce a týkaly se jednoho žalovaného. Soud je toho názoru, že po žalobci lze požadovat, aby postupoval takovým způsobem, kterým nebude neúčelně navyšovat své náklady na úkor žalované strany, a při koncentrovaném postupu bylo tak možné uplatnit oba nároky žalobce jedinou žalobou. Soud proto přiznal žalobci jako účelný náklad náhradu soudního poplatku pouze za jedno zahájené řízení. 9.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.